Starobní důchod: Jak to mají pracující penzisté?

V dnešní době přibývá stále více pracujících, kteří pobírají starobní důchod. Mezi možnosti, jak si při důchodu přivydělat, patří dohody – DPP a DPČ, ale i samostatná výdělečná činnost.  Nejčastěji se jedná o vedlejší činnost. 

Penzista, který vykonává vedlejší činnost, nebo je zaměstnaný na dohodu a zároveň pobírá starobní důchod, má za určitých podmínek povinnost hradit zálohy na pojistné. Konkrétní informace nabízí dnešní článek.

Platba sociálního a zdravotního pojištění

Penzista, který pracuje stále na plný nebo částečný úvazek v rámci zaměstnaneckého poměru, platí sociální pojištění. V případě, že pracuje na DPP nebo DPČ a překročí stanovený limit výdělku, musí také odvádět sociální pojištění. Stejně to funguje u samostatné výdělečné činnosti, pokud u vedlejší OVSČ přesáhne roční limit výdělků.

Existuje však mnoho případů, kdy sociální pojištění penzista platit nemusí. V případě, že je výdělek OSVČ do limitu. Limit se mění každý rok – pro rok 2022 je to 93 387 Kč za rok. 

Zdravotní pojištění platí za poživatele důchodu stát se zákonem stanoveného vyměřovacího základu pro státní pojištěnce. Zároveň však musí penzista, který má příjem ze samostatné výdělečné činnosti odvádět pojistné také. Při platbě zdravotního pojištění však nemusí dodržet výši minimální zálohy. Zdravotní pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se vždy vypočítává z poloviny daňového základu. Penzisté OSVČ zaplatí za rok na zdravotním pojištění 13,5 % ze skutečného vyměřovacího základu.

Pokud důchodce s výkonem výdělečné činnosti začíná, nemusí v prvním roce platit zálohy na zdravotním pojištění. Částku musí zaplatit až poté, co odevzdá přehled o příjmech a výdajích za uplynulý rok, ze kterého se pojistné vypočte. V dalších letech už zálohy na zdravotní pojištění platí měsíčně.

Starobní důchod – vyplatí se požádat o přepočítání?

Pracující nebo podnikající penzista, který odvádí ze svých příjmů sociální pojištění, si po roce jakékoliv výdělečné činnosti, může požádat o přepočítání svého důchodu. Nový výměr důchodu se počítá i z let, které odpracoval po přiznání starobního důchodu. 

O zvýšení důchodu, z důvodu výdělečné činnosti a odvádění sociálního pojištění, si musí penzista zažádat sám na České správě sociálního zabezpečení. Základ se přepočítává o 0,4 % za každých 360 kalendářních dnů, kdy byl pobírán starobní důchod a zároveň placeno sociální pojištění. Průměrně se důchod zvyšuje zhruba o desetikoruny měsíčně.

V případě, že má člověk podle svého věku už nárok na starobní důchod, ale nepobírá ho a dál si vydělává, dostanete za každých devadesát dní, které odpracuje navíc, vyšší výpočtový základ důchodu o 1,5 %.

Penzisté mohou pracovat na smlouvu na dobu neurčitou na plný úvazek, ale v praxi se častěji setkáváme s tím, že pracují na některou z pracovních dohod nebo zkrácený úvazek.

Změny navrhované k roku 2023

Ministerstvo práce a sociálních věci nyní projednává změnu v platbách sociálního pojištění u pracujících penzistů. Za výdělečnou činnost vykonávanou ode dne účinnosti nové právní úpravy už by se neměl mírně zvyšovat starobní důchod, ale samotné sociální pojištění by se mohlo snížit o 6,5 % čímž vzroste celkový čistý výdělek.

Podívejte se na rekvalifikační kurzy

Starobní důchod – důležitá fakta na závěr

• V důchodovém věku je možné mít libovolné zdanitelné příjmy. Pracující penzisté mohou mít mzdu ze zaměstnání, z podnikání nebo nájmu. Výše příjmu k důchodu nesnižuje státní důchod. 
• Dosažení důchodového věku nesnižuje volbu výběru zaměstnání. I penzisté mohou pracovat na smlouvu na dobu neurčitou na plný úvazek, ale v praxi se častěji setkáváme s tím, že pracují na některou z pracovních dohod nebo zkrácený úvazek.
• Tím, že se omezení výdělečné činnosti penzistů netýká současně znamená, že pro ně neplatí žádné snížené daňové sazby. Z hrubé mzdy je tedy starobním důchodcům, kteří jsou stále zaměstnání na plný úvazek odváděno sociální pojištění, zdravotní pojištění a většinou i daň z příjmu.
• Pracující penzisté mají v pracovní neschopnosti nárok na nemocenskou, ale až od 15. kalendářního dne nemoci. Zároveň na ní mají nárok pouze za dobu trvání pracovního poměru a maximálně 70 kalendářních dnů.
• To, že penzista pobírá starobní důchod ho neopravňuje ukončit pracovní poměr ihned. Stejně tak nemůže z tohoto důvodu ihned ukončit pracovní poměr ani zaměstnavatel. V případě podání výpovědi běží standardní dvouměsíční výpovědní doba.
• V případě, že obdrží pracující penzista výpověď pro důvody, pro které náleží odstupné, potom mu náleží odstupné stejně jako ostatním zaměstnancům. Pobírání důchodu není zákonnou překážkou pro nárok na odstupné.