Přečtěte si článek o srážkách ze mzdy. Dozvíte se, co do nich patří, v jakých případech je třeba sjednat dohodu i jak je to se srážkami při exekuci.

Co to jsou srážky ze mzdy?

Srážky ze mzdy (příp. platu) zaměstnance jsou dobrovolné i nedobrovolné odvody. Mohou však být strhávány i z dalších příjmů, například:

  • důchodů,
  • peněžité pomoci v mateřství,
  • rodičovského příspěvku,
  • podpory v nezaměstnanosti,
  • odstupného,
  • dohody o pracovní činnosti (nikoliv však z dohody o provedení práce).

Zaměstnanec s nimi však musí nejprve souhlasit a podepsat písemnou dohodu. Mezi dobrovolné odvody patří například srážky za stravné, užívání služebního bytu, telefonu, automobilu či za náhradu škody způsobené zaměstnavateli. Nedobrovolnou je především exekuční srážka.

Exekuce a srážka ze mzdy

O tom, zda bude na zaměstnance uvalena exekuce, rozhoduje soud, soudní exekutor, případně správní orgány. Ať už bude její výše jakkoliv vysoká, vždy mu musí při srážkách ze mzdy zůstat tzv. nezabavitelná částka, která představuje minimální hranici příjmu.

Dohoda o srážkách ze mzdy

Dohoda o srážkách ze mzdy nemusí být písemná, ale tuto formu lze jedině doporučit. Musí v ní být uvedeno:

  • co,
  • v jaké výši,
  • za jakým účelem se bude srážet.

Uzavírají ji mezi sebou dlužník, kterým je nejčastěji zaměstnanec a věřitel, jímž bývá zpravidla zaměstnavatel, ale může jím být i třetí osoba (např. osoba, která má vyživované dítě ve svěřené péči). Podepisuje-li ji třetí osoba, musí s uzavřením dohody souhlasit i zaměstnavatel dlužníka. V případě výživného je však povinen ji vždy přijmout. V pracovněprávních vztazích bývá součástí pracovní smlouvy nebo jejího dodatku.

srážky ze mzdy

Srážky ze mzdy: Otázky a odpovědi

Níže jsme pro vás připravili pár příkladů otázek některých zaměstnavatelů, které se týkají srážek ze mzdy.

Příklad č. 1: Vztahuje se uzavření dohody o srážkách ze mzdy také na stravenky?

Zaměstnavatel sráží zaměstnancům podíl na stravenkách a neví, zda s nimi musí mít uzavřenou dohodu o srážkách ze mzdy nebo zda od nich stačí mít podepsaný souhlas (resp. provést jednostranný právní úkon).

Nejedná-li se o žádný z případů uváděných v ustanovení § 147 odst. 1 zákoníku práce, vždy musí mít zaměstnavatel od zaměstnanců souhlas o srážkách ze mzdy a to buď formou (sepsané) dohody, nebo podepsaného formuláře.

Příklad č. 2: Účtování srážek ze mzdy u nájemného

Firma AB uzavřela se zaměstnancem 1. 11. 2020 dohodu o srážkách ze mzdy ve výši 100 % nájemného (tj. 15 000 Kč). Firmě bude plynout z podnájemní smlouvy výnos, který se zaúčtuje jako přírůstek pohledávky vůči zaměstnanci na stranu Má dáti účtu 335 a na stranu Dal účtu 648 – Ostatní provozní výnosy. Ve stejné výši jí však vznikne také náklad, který se zaznamená na stranu Má dáti účtu 518 – Ostatní služby a na stranu Dal účtu 321 – Dodavatelé. Náklad i výnos budou součástí základu daně, ten se však nezvýší.

Tip na závěr: Zajímá vás téma mezd a jejich účtování? Přihlaste se na kurz mzdového účetnictví!

Zdroj: cs.wikipedia.org, zamestnej.cz, praceamzda.cz

Mám zájem o odběr newsletteru