Výpověď z pracovního poměru představuje ukončení smluvního vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Existuje několik způsobů, jak ukončit pracovní poměr. V následujících řádcích se dozvíte, jaká práva a povinnosti mají zaměstnanci a zaměstnavatelé při výpovědi.

Jak podat výpověď z pracovního poměru?

  1. Forma výpovědi: Výpověď musí být vždy písemná. Ústní nebo emailová forma není akceptovatelná.
  2. Doručení výpovědi: Výpověď můžete doručit osobně nebo poštou. Pokud ji posíláte poštou, doporučuje se zaslat ji doporučeně s dodejkou.
  3. Obsah výpovědi: Výpověď by měla obsahovat vaše jméno, adresu, datum narození, název a adresu zaměstnavatele, pracovní pozici, datum uzavření pracovní smlouvy a datum podání výpovědi.

Jak napsat výpověď?

Sepsání výpovědi z pracovního poměru vyžaduje dodržení několika základních kroků. 

Kroky k sepsání výpovědi

  1. Forma výpovědi: Výpověď musí být vždy písemná.
  2. Doručení výpovědi: Výpověď můžete doručit osobně nebo poštou.
  3. Obsah výpovědi: Výpověď by měla obsahovat následující informace:
    • Vaše jméno, adresu a datum narození
    • Název a adresu zaměstnavatele
    • Pracovní pozici
    • Datum uzavření pracovní smlouvy
    • Datum podání výpovědi
    • Vaše podpis

Vzor výpovědi

[Vaše jméno]

[Vaše adresa]

[Datum narození]

[Datum]

[Název zaměstnavatele]

[Adresa zaměstnavatele]

Věc: Výpověď z pracovního poměru

Vážení,

tímto podávám výpověď z pracovního poměru na pozici [název pozice], který jsem uzavřel/a dne [datum uzavření smlouvy]. Výpovědní lhůta začíná běžet od [datum podání výpovědi] a končí [datum ukončení výpovědní lhůty].

S pozdravem,

[Vaše jméno]

[Podpis]

Studujte rekvalifikační kurzy

Výpověď ze strany zaměstnance

Zaměstnanec má právo podat výpověď kdykoliv, bez nutnosti uvádět důvod. Výpověď musí být písemná a doručena zaměstnavateli. Je také nutné dodržet výpovědní lhůtu, která obvykle trvá dva měsíce.

Výpověď ze strany zaměstnavatele

Zaměstnavatel může ukončit pracovní poměr pouze z důvodů stanovených Zákoníkem práce. Ve výpovědi musí vždy uvést konkrétní důvod. Mezi možné důvody patří:

  • Organizační změny: Zrušení nebo přemístění zaměstnavatele či jeho části, nadbytečnost zaměstnance kvůli rušení pracovního místa nebo snižování počtu zaměstnanců.
  • Zdravotní důvody: Zaměstnanec není podle lékařského posudku zdravotně způsobilý vykonávat svou práci.
  • Nesplnění požadavků: Zaměstnanec nesplňuje požadavky na výkon práce.
  • Okamžité zrušení: Závažné porušení pracovní kázně nebo právních předpisů.

Existují také situace, kdy zaměstnavatel nemůže dát výpověď. To platí v ochranné lhůtě, kdy je zaměstnanec chráněn před výpovědí. Mezi tyto situace patří:

  • Těhotenství: Zaměstnavatel nemůže dát výpověď těhotné ženě.
  • Mateřská dovolená: Zaměstnavatel nemůže dát výpověď zaměstnanci na mateřské dovolené.
  • Nemoc: Zaměstnavatel nemůže dát výpověď nemocnému zaměstnanci, pokud nemoc nebyla způsobena úmyslně nebo kvůli užití omamných látek či alkoholu.
  • Vojenské cvičení: Zaměstnavatel nemůže dát výpověď zaměstnanci během výkonu vojenského cvičení.
  • Veřejná funkce: Zaměstnavatel nemůže dát výpověď zaměstnanci, který vykonává veřejnou funkci.
  • Ošetřovné: Zaměstnavatel nemůže dát výpověď zaměstnanci čerpacímu ošetřovné.
  • Noční směny: Zaměstnavatel nemůže dát výpověď zaměstnanci, který je dočasně nezpůsobilý pro práci v noci podle lékařského posudku.

Odstupné

Odstupné závisí na délce pracovního poměru u zaměstnavatele. Nárok na odstupné vzniká pouze při výpovědi podané zaměstnavatelem. Pokud podá výpověď zaměstnanec, nárok na odstupné podle zákona nevzniká. Z odstupného se neodvádí sociální ani zdravotní pojištění, ale je zdaněno daní z příjmů, která činí 15 % nebo 23 % při progresivním zdanění.

  • Pracovní poměr do 1 roku: Nárok na odstupné ve výši minimálně jednoho průměrného platu.
  • Pracovní poměr 1 až 2 roky: Nárok na odstupné ve výši minimálně dvou průměrných platů.
  • Pracovní poměr delší než 2 roky: Nárok na odstupné ve výši minimálně tří průměrných platů.
Výpověď z pracovního poměru

Výpověď z pracovního poměru

Výpověď ve zkušební době 

Výpověď ve zkušební době může být podána jak zaměstnancem, tak zaměstnavatelem, a to bez nutnosti uvádět důvody. Zkušební doba slouží k tomu, aby obě strany zjistily, zda jim pracovní vztah vyhovuje. Pokud se jedna ze stran rozhodne ukončit pracovní poměr během zkušební doby, musí být výpověď opět písemná. V tomto případě není stanovena žádná výpovědní lhůta, takže pracovní poměr končí dnem doručení výpovědi. Pokud je ve výpovědi uvedeno pozdější datum, pracovní poměr končí k tomuto datu.

Zkušební doba je obvykle uvedena v pracovní smlouvě, ale může být sjednána i samostatně. Musí být vždy písemná. Od ledna 2025 se zkušební doba pro běžné zaměstnance prodloužila na 4 měsíce (dříve 3 měsíce) a pro vedoucí zaměstnance na 8 měsíců (dříve 6 měsíců). Výpovědní doba však nesmí být delší než polovina sjednané doby pracovního poměru. Pokud se smlouva uzavře na 5 měsíců, zkušební doba nesmí přesáhnout 2,5 měsíce. Toto prodloužení zkušební doby platí od dubna 2025.

Zkušební dobu nelze dodatečně prodlužovat, ale automaticky se prodlouží například při čerpání dovolené nebo z rodinných důvodů. Pokud během zkušební doby onemocníte, ochranná lhůta trvá pouze prvních 14 dní. Od 15. dne pracovní neschopnosti může zaměstnavatel pracovní poměr ukončit. Pokud se uzdravíte do 14 dní, zkušební doba se prodlouží o dobu nemoci.

Výpovědní doba

Výpovědní doba, pokud nejde o okamžité ukončení pracovního poměru nebo výpověď ve zkušební době, je obvykle dvouměsíční. Pokud se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnou, může být i kratší. Dříve to bylo tak, že pokud byla výpověď podána 1. března, výpovědní doba začala běžet od 1. dubna a skončila 31. května. Od dubna 2025 by měla výpovědní doba začínat již dnem doručení výpovědi, takže pokud je výpověď doručena 1. dubna, pracovní poměr skončí 30. května.

Mám zájem o odběr newsletteru