Přinášíme vám kompletní přehled o sociálním pojištění pro rok 2020. Podívejte se, jak se vás dotknou změny, patříte-li mezi OSVČ nebo zaměstnance. V článku se dozvíte, kde a jak platit sociální pojištění, pokud s podnikáním začínáte.

Co je sociální pojištění?

Sociální pojištění je odvod státu, ze kterého se financují výdaje na:

  • důchodové dávky,
  • podporu v nezaměstnanosti (včetně úhrady rekvalifikačních kurzů),
  • činnost úřadů práce a ČSSZ,
  • dávky nemocenského pojištění (peněžitou pomoc v mateřství, ošetřovné, apod.)

A kdo je povinen ho platit? Pojištění musíte hradit, pokud podnikáte (výjimku tvoří příjmy z nájmu nebo kapitálového majetku), nebo jste zaměstnaní.

Sociální pojištění OSVČ a zaměstnanci

Ať už podnikáte jako OSVČ na hlavní nebo vedlejší činnost, při výpočtu záloh se počítá s 29,2% sazbou (nebo 31,2% v případě vaší účasti na 2. pilíři důchodové reformy).

Složení pojistného vypadá následovně:

  • 28 % jde na důchodové pojištění. (26,20 % v případě 2. pilíře),
  • 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti. (u 2. pilíře si odkládáte 5 % u penzijní společnosti).

Minimální zálohy se vypočítají při podnikání na hlavní činnost jako 29,2 % (případně 31,2 %) z jedné čtvrtiny průměrné mzdy (34 835 Kč pro rok 2020). Z částky 34 835 Kč nejprve vypočítáte tzv. minimální měsíční vyměřovací základ, který činí po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 8 709 Kč. Z něj pak dopočtete výši minimální zálohy 2544 Kč (8 709 x 0,292). Oproti roku 2019 se zvedla o 156 korun (z původních 2 388 Kč).

U podnikání na vedlejší činnost (při studiu, zaměstnání, důchodu nebo na mateřské či rodičovské) se minimální záloha získá jako 29,2 % z jedné desetiny průměrné mzdy, tedy z částky 3 484 Kč. Minimální výše zálohy pak vychází pro rok 2020 na 1018 korun. Oproti loňskému roku došlo ke zvýšení o 63 korun.

sociální pojištění

Dokdy a kam je třeba novou výši minimální zálohy poslat? Jestliže začínáte podnikat od ledna, musíte uhradit první zálohu do 20. února a poslat ji na účet České správy sociálního zabezpečení kraje vašeho trvalého bydliště nebo místa podnikání.

V případě zaměstnání je vám ze mzdy (platu) sráženo 6,5 % na důchodové pojištění (8,5 %, pokud se účastníte 2. pilíře důchodové reformy). Pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti neplatíte.

Kromě toho je váš zaměstnavatel povinen odvést z hrubé mzdy 25 %. Rozdělení odvodu je následující:

  • 21,5 % připadá na důchodové pojištění,
  • 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti a
  • 2,3 % na nemocenské pojištění.

Z uvedeného přehledu vyplývá, že pokud pracujete jako zaměstnanci, odvedete státu výrazně více peněz než OSVČ. Měli byste za to dostat vyšší důchod. Záleží však na vašem věku odchodu do důchodu a na rozhodnutí zákonodárců.

Zajímají vás další témata z personalistiky, účetnictví nebo daní? Čtěte články na našem blogu!