Začátky podnikání nesou řadu důležitých rozhodnutí. Mezi první, a mnohdy i nejdůležitější, patří rozhodnutí, zda zvolit podnikání jako fyzická či právnická osoba. Právnické osoby jsou, na rozdíl od těch fyzických, subjekty, které vznikají uměle. Jejich vznik se potvrzuje v registru právnických osob.
Právnická osoba má několik typů a řadí se mezi ně i družstva a ústavy. Důležitým faktem je, že právnická osoba nejedná sama za sebe, ale zastupují ji fyzické osoby či statutární orgány.
Obsah
Výhody podnikání v roli právnické osoby
- Právnická osoba, oproti fyzické osobě, neručí přímo a neomezeně svým majetkem – výše ručení závisí na konkrétní formě právnické osoby. Znamená to, ve většině případů, jasné oddělení obchodního majetku od soukromého majetku.
- Právnická osoba je včetně majetku převoditelná – mezi nejčastější převod patří převod na potomka, který v podnikání pokračuje po svém rodiči. Právnickou osobu lze i prodat jiné osobě. Prodej je možný částečný, ale i celkový.
- Společník právnické osoby není povinen vykonávat činnost osobně, nemusí ji ani řídit. Pro vedení společnosti si může najmout jednatele, kteří se o vedení starají.
- Právnická osoba má větší přehled o svém majetku i ekonomické situaci díky nutnosti vést účetnictví.
- Za výhodu lze brát i důvěryhodnost pro obchodní partnery – právnická osoba může vytvářet stabilnější a serióznější dojem než jednotlivec.
Na co si dát při podnikání v roli právnické osoby pozor
- V případě, že právnická osoba aktivně nevykonává svou činnost, nemá možnost své podnikání přerušit. Povinnost vést účetnictví, sestavit účetní závěrku a podat přiznání k dani z příjmů právnických osob, stále trvá.
- Ukončení podnikání nelze jednoduše oznámením na živnostenském úřadě.
- Právnická osoba má komplikovanější administrativu – musí vést účetnictví, shromažďovat a archivovat doklady a vykonávat další povinnosti uložené pro právnické osoby.
- Náklady na založení jsou vyšší než u fyzické osoby.
- Právnické osoby mají povinnost si zřídit datovou schránku.
- Nelze si zvolit paušální výdaje, vychází se pouze ze skutečných nákladů.
Založení právnické osoby
Začíná se vždy založením živnosti. Druhým krokem je založení společnosti, která musí být do 90 dnů zapsána do obchodního rejstříku. Poté dochází ke vzniku společnosti. Důležitým krokem je sepsání společenské smlouvy u notáře. V případě, že má firma jen jediného vlastníka, sepisuje se zakladatelská listina.
Formy právnických osob
Společnost s ručením omezeným
Společnost s ručením omezeným je nejpoužívanější právní forma podnikání v České republice. Její zkrácený název je „spol. s r. o.“ nebo „s. r. o.“. Při založení je předepsaná minimální výše vkladu – 1 koruna. Za společnost jedná jednatel, který je jejím statutárním orgánem. V této společnosti figuruje, za určitých podmínek, dozorčí rada – podmínku určí společenská smlouva nebo zvláštní předpis, není tedy povinná.
Mezi výhody založení s. r. o. patří snadné založení a nízká výše základního kapitálu, oproti jiným právnickým osobám. Ve společnosti může figurovat jeden společník, ale i více.
Veřejná obchodní společnosti
Veřejná obchodní společnost zkráceně „veř. obch. spol.“ nebo „v. o. s.“, obsahuje-li firma jméno alespoň jednoho ze společníků, postačí označení „a spol. Pro v. o. s. platí, že se zde musí účastnit minimálně dva společníci, kteří jsou zároveň statutárním orgánem, který za společnost jedná. Počet společníků nesmí tedy klesnout pod dva – společnost by tím automaticky zanikla.
Společníci zde ručí za dluhy společně a nerozdílně – oproti s. r. o. i svým osobním majetkem. Zákon zde neurčuje žádný základní kapitál, ten se sjednává nejčastěji ve společenské smlouvě.
Komanditní společnost
Komanditní společnost je nejméně využívána právnická forma podnikání. Najdete ji pod zkratkou „kom. spol.“ nebo „k. s.“. Podnikání vždy vedou minimálně dva společníci – komanditista a komplementář. Liší se od sebe ručením a podílem na zisku – komanditista ručí za dluhy omezeně do výše svého nesplaceného vkladu, komplementář, dluží za dluhy společnosti neomezeně.
Zisk komanditní společnosti se rozdělí mezi komanditisty a komplementáře – část zisku připadající na komanditisty se zdaňuje daní z příjmů právnických osob. Komplementáři zdaňují svůj zisk v rámci svého přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Statutárním orgánem jsou zde komplementáři.
Akciová společnost
Akciovou společnost najdeme pod zkráceným názvem „akc. spol.“ nebo „a. s.“. Jedná se o společnost s minimálně jedním společníkem – akcionářem, maximální počet akcionářů zákon nestanovuje. Vklad, který je potřeba pro založení a. s., je ve výši 2 mil. korun. Kromě akcionáře, zde figurují orgány společnosti, které tvoří představenstvo a dozorčí rada.
Dozorčí rada má kontrolní funkci a představenstvo je statutární orgán – zastupuje společnost. Akcionáři se podílí na řízení společnosti na valné hromadě. Jedná se o vhodnou právní formu podnikání pro větší společnosti nebo zastřešení několika dceřiných s. r. o.
Družstvo
Družstvo se k podnikání využívá nejméně. Nejčastější důvod zakládání družstva je pro fungování tzv. bytového družstva. Pro jeho vznik jsou potřeba nejméně tři členové. Orgány, které družstvo spravují jsou členská schůze, představenstvo, kontrolní komise a jiné orgány zřízené stanovami. Všichni členové družstva se podílí na jeho činnosti a mohou mít přímý podíl na zisku ze své vlastní práce.
