Navzdory pokroku, kterého bylo v posledních desetiletích dosaženo, zůstává trh práce oblastí, kde jsou rozdíly mezi pohlavími velmi patrné. Ženy se při hledání zaměstnání častěji setkávají s diskriminací a v mnoha odvětvích stále vydělávají méně než jejich mužští kolegové s podobnou kvalifikací.

Tyto nerovnosti lze přičíst řadě faktorů – od nedostatečného přístupu ke zdrojům, až po systémovou nerovnost v rámci organizací. Tento článek se zabývá dnešním trhem práce pro ženy. Zmiňuje důvody, proč tyto rozdíly existují a také cesty, jak můžeme pracovat na vytvoření rovnějších podmínek.

Ženy na trhu práce v historii

Není žádným tajemstvím, že trh práce byl pro ženy v historii neuvěřitelně obtížný. Přestože ženy tvoří téměř polovinu pracovní síly, byly vždy placeny méně než muži a zastávaly méně vedoucích pozic. To platí zejména pro odvětví, kde muži dominují (technologie, finance a výroba). Ženy si v mnoha profesích doslova musely vybojovat své místo na slunci. Jiné profese byly zase významně feminizovány (školství, střední zdravotnický personál, sociální služby).

Existují však náznaky, že se situace žen na pracovním trhu začíná pomalu měnit. V posledních letech stále více žen dosahuje úspěchů v oborech, kde tradičně dominují muži. Společnosti také zavádí politiku, která podporuje rovnost žen a mužů na pracovišti. Je otázka, zda určování minimálních kvót pro počet žen ve firmách a zejména ve vedoucích pozicích je žádoucí. Nicméně faktem zůstává, že tato skutečnost proces narovnání pracovních příležitostí pro obě pohlaví značně urychluje.

Rovnoprávné postavení žen na trhu práce v nedohlednu

Navzdory těmto pokrokům je před ženami ještě dlouhá cesta, než dosáhnou na trhu práce rovného postavení s muži. Ženy jsou za stejnou práci stále placeny méně než muži a stále je mnohem méně pravděpodobné, že budou ve firmách zastávat vedoucí pozice než muži. Navíc na mnoha pracovištích zůstávají velkým problémem předsudky spojené s mateřstvím a péčí o rodinu. Ženy čelí specifickým výzvám, pokud jde o sladění pracovních a rodinných povinností.

Abychom vyrovnali podmínky pro muže a ženy na trhu práce, je nezbytné, abychom i nadále bojovali za rovnost žen a mužů na pracovišti i mimo něj. Jen tak budou ženy schopny dosáhnout skutečné rovnosti s muži, pokud jde o plat, postavení a moc. Existuje řada organizací a programů, které se snaží ženám pomoci uspět na trhu práce. Tyto zdroje mohou poskytnout podporu a poradenství na cestě za kariérou.

Tip! S lepším zaměstnáním vám může pomoci i rekvalifikační kurz:

TOP rekvalifikační kurzy v roce 2024

Ženy a budoucnost na trhu práce

Není pochyb o tom, že trh práce se v posledních letech dramaticky změnil a ženy stojí v čele těchto změn. Změny jsou ovlivněny řadou faktorů, včetně rostoucího počtu vysokoškolsky vzdělaných žen a klesajícího počtu mužů, kteří jsou zaměstnaní. Tento trend bude pravděpodobně pokračovat i v budoucnu.  To bude mít zásadní dopad na trh práce, protože zaměstnavatelé budou muset stále více vycházet vstříc potřebám pracujících žen. Zejména budou muset zajistit větší flexibilitu, pokud jde o pracovní dobu a pracovní režim, jakož i péči o děti a další podpůrné služby.

Změny na trhu práce

Na moderním trhu práce došlo v posledních letech k řadě změn. Patří k nim rozvoj technologií, globalizace ekonomik a měnící se společenské normy týkající se pracovního a rodinného života. To vše hraje do karet rozvoji možnosti pracovního uplatnění pro ženy. Flexibilní pracovní úvazky, firemní školky, celý pracovní úvazek formou home office. To jsou jedny z možností, kterými se dnešní zaměstnavatelé snaží alespoň trochu narovnat nevýhody, jimž na pracovním trhu ženy čelí.

Tyto změny je ale třeba podpořit i změnami ve výchově.  Zejména ve východní Evropě stále převládá názor, že žena se má v prvé řadě starat o děti a  domácnost. Pokud se rozhodne pro kratší dobu rodičovské dovolené, je na ni nezřídka pohlíženo jako na krkavčí matku.

Ženy na trhu práce

Mateřství a trh práce

Ženy s malými dětmi jsou velmi těžko zaměstnatelné. Nedávno se otevřela nová diskuse k tomuto tématu poté, co vláda zmínila možnost zkrácení rodičovské dovolené. Na jednu stranu je pravda, že máme nejdelší mateřskou a rodičovskou dovolenou v Evropě. Je ale také pravda, že oproti jiným evropským zemím u nás značně pokulhává podpora matek s malými dětmi u zaměstnavatelů. Z tohoto důvodu se mnoho žen matek nevrací na své původní pracovní místo. Raději volí práci méně kvalifikovanou.

Je třeba si uvědomit, že bez vybudování podpůrné infrastruktury se změna v délce mateřské a rodičovské dovolené mine svým účinkem. Pokud matka nebude moci umístit dítě do kvalitního předškolního zařízení, případně si nebude moci dovolit kvalifikovanou chůvu, těžko se bude do pracovního procesu vracet. Pro mnoho matek je také nemyslitelné opustit ze dne na den své děti na téměř deset hodin, když doposud s nimi trávila téměř veškerý čas.

Podívejte se na rekvalifikační kurzy

 

Problémy žen po návratu do zaměstnání na plný úvazek:

  • nevyhovující provozní doba školek a nutnost vyzvednout děti již kolem 16 hodiny (problém, pokud matka do zaměstnání dojíždí do většího města a nemá nikoho, kdo by děti vyzvedl),
  • častá nemocnost dětí navštěvujících předškolní zařízení a s tím spojená častá absence v zaměstnání,
  • matka je prakticky celý den odloučena od dětí,
  • stereotypy ohledně péče o rodinu a domácnost, kdy matky de facto pracují na dvě směny.

Nerovné podmínky v práci i doma

Ženy zpravidla zastávají více povinností v domácnosti. Samozřejmě to nelze paušalizovat. Nicméně v porovnání se západním světem, který je v tomto ohledu přeci jen dále, stále slýcháme věty o údělu ženy. Začíná to již na mateřské a rodičovské. Předpokládá se, veškerou zodpovědnost za chod domácnosti a rodiny zajistí právě žena. Nikdo již nebere v potaz počet odpracovaných hodin vs. počet hodin na kvalitní dočerpání sil a relaxaci.

Neviditelná práce žen

Po nástupu do práce jí k tomuto nikdy nekončícímu úkolu přibude ještě klasická pracovní doba. Často slýcháme také o tzv. neviditelné práci žen. Jedná se o management domácnosti. Žena vede v patrnosti, co se musí kdy nakoupit, kdy je čas na očkování, prohlídky u lékaře. Plánuje nákup dárků i dovolené. Má přehled o tom, kdy děti vyrostou z bot a oblečení a dohlíží nad jejich vzděláváním. Ačkoliv tedy partner nakupuje, a jinak se podílí na domácích pracích, nemusí nést v hlavě ještě i tuto agendu.

Nerovnost žen na trhu práce a stereotypy ve výchově, které k ní vedou

Výchova tyto stereotypy doposud spíše podporovala. Naše matky nám nešly aktivně příkladem. Namísto sebevědomých asertivních žen jsme se často v předchozí generaci setkávali s archetypem obětující se pečující matky. Obklopovala nás gloriola ženy, která zvládne téměř vše, je dobrá hospodyně, manželka, matka a ještě zvládá kariéru. Obětovat se rodině bylo považováno za formu hrdinství. Už nikdo ale nezkoumal duševní pohodu a míru životní spokojenosti.

Výchovné stereotypy u mužů

Muži to mají dost podobně. Nedej bože, aby se svěřil svým kamarádům s tím, že doma žehlí nebo vysává. Okamžitě získá nálepku podpantofláka. U svých matek viděli již zmíněný vzor, kdy žena zastane téměř vše kolem domácnosti. Berou to tedy i u svých partnerek jako samozřejmost. Tyto stereotypy znesnadňují ženám sdílet rovnoprávně trh práce s muži.

Trh práce ženy

Rovnost mezd a příležitostí

Rovnost mezd a příležitostí pro ženy a muže je aktuálním tématem. Proč? Nerovnost v ohodnocení práce žen se později promítne i do výše jejich důchodů. O potřebě flexibilních úvazků pro matky sice často slýcháme, nicméně realita ženám nejde naproti. Zaměstnavatelé nejsou v tomto ohledu moc přizpůsobiví. Když mohou, matku radši nezaměstnají. Případně jí dají najevo, že stojí-li o práci, má si svůj osobní a rodinný život zařídit tak, aby nebyl v kolizi s tím pracovním.

Připočteme-li k této skutečnosti fakt, že mnoho školek a jeslí zavírá v 16 hodin, stojí tak žena mnohdy před palčivým rozhodnutím. Je nucena obětovat svou kariéru rodinnému životu. Firmy tak přicházejí o kvalitní a loajální zaměstnance.

Proč obětují svou kariéru ženy a ne muži?

Ve světě je již běžné, že se rodičovství dotkne obou kariér podobnou měrou. Buď se rovnou na rodičovské dovolené prostřídají oba rodiče, jako je tomu např. ve Skandinávii. Anebo se alespoň oba rodiče nové situaci přizpůsobí. Vyjdou si vzájemně vstříc tak, aby se mohli svým zaměstnáním věnovat ve srovnatelné míře, jako před založením rodiny.

V našich podmínkách hraje velkou roli nerovnost odměňování. I kdyby se muž rozhodl věnovat naplno péči o dítě, plat ženy často nestačí pokrýt finanční nároky rodiny. Páry tedy nemají z ekonomických důvodů na výběr.

Studujte rekvalifikační kurzy

Trh práce ženy

Trh práce a ženy 50+

Nejen ženy matky mají s uplatněním na trhu práce problémy. Pro ženy nad padesát let je často nemožné se vůbec na pracovní pohovor probojovat. Nezřídka čelí předsudkům kvůli svému věku. Nicméně tyto ženy mohou nabídnout nejen své pracovní a životní zkušenosti. Často mají již odrostlé děti a odpadají tedy problémy, kterých se zaměstnavatelé obávají u aktivních matek.

Podnikání žen

Z těchto důvodů ženy stále častěji volí podnikání jako způsob své obživy. Jednak jim tato forma práce nabízí větší flexibilitu. O svém životě rozhodují samy a dovedou si mnohem lépe skloubit pracovní a rodinný život. Mohou se také vypracovat ke zcela jinému finančnímu ohodnocení, než na které by dosáhly v rámci zaměstnání.

Dříve častá ženská rivalita se mění ve vzájemnou podporu

Pokud chtěla dříve uspět žena na převážně mužském trhu práce, musela se mu přizpůsobit. Ztratila tak trochu na své ženskosti. Nasadila ostré lokty. Ostatní ženy brala spíše jako rivalky. Pracovní život byl spíše formou soutěže. To se dnes již mění.

Jsme svědky toho, že se ženy podnikatelky i ženy ve vysokých funkcích dovedou podpořit. Předávají si zkušenosti.  Jejich ženskost již není překážkou. Naopak, vlastnosti dříve považované za slabost, se dnes dostávají do popředí zájmu. Emoční inteligence a empatie jsou skloňovány dnes již i v korporátním prostředí.

Závěr

Tento článek nastínil, že rozdíly v uplatnění žen a mužů na trhu práce jsou stále markantní. Změna tohoto přístupu musí jít ruku v ruce jak v profesním, tak i v rodinném prostředí. Ke stereotypům přispívá nejen samotný trh práce a jeho dlouholeté fungování. Rovněž jsou podporovány způsobem výchovy a výchovnými vzory, které se předávají z generace na generaci.

Mám zájem o odběr newsletteru