Kdy je pracovní školení povinné a co vám přinese?

V dnešním článku se zaměříme na pracovní školení z pohledu zaměstnance: Kdy jsou a nejsou povinná a jak z nich vytěžit maximum? Jaké máte možnosti vzdělávání v rámci zaměstnání a proč je vhodné věnovat studiu pozornost?

Přečtěte si také náš předchozí článek, který se zabývá školením z pohledu zaměstnavatele: Jak na vzdělávání zaměstnanců?

Pracovní školení: povinné a nepovinné

Oznámil vám zaměstnavatel, že v nejbližší době absolvujete pracovní školení a vy nyní netušíte, zda se jedná o povinnou součást práce nebo dobrovolné školení? Jak to bude s platem během školení a co pracovní povinnosti, které nepočkají? Může vám zaměstnavatel školení nařídit?

Zákoník práce rozlišuje mezi dvěma druhy vzdělávání zaměstnanců: prvním je zvyšování kvalifikace, které může zaměstnavatel pracovníkovi umožnit, a druhým je prohlubování nebo rozšiřování kvalifikace, jež pracovníkovi může zaměstnavatel nařídit.

Povinné vzdělávání zaměstnanců

Zaměstnavatel má povinnost proškolit své zaměstnance na začátku pracovního vztahu nebo při změně pozice. Jedná se o zaučení na dané pozici a vysvětlení pracovní náplně.

Mezi další povinné školení patří:

• Školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) – toto důležité školení probíhá zpravidla při nástupu do práce. Zaměstnavatel má rovněž povinnost jej pravidelně opakovat a sledovat dodržování pravidel.
• Požární ochrana – stejným způsobem většinou probíhá také školení o požární ochraně. Často bývá součástí BOZP.
• Školení řidičů – tento druh školení se dále dělí na školení pro řidiče z povolání a pro řidiče referentských vozidel.

Prohlubování kvalifikace

Zaměstnavatel vás má rovněž právo vyslat na školení, které souvisí s pracovní činností sjednanou ve smlouvě a slouží k prohloubení vaší kvalifikace. Důležité v tomto případě je slovo prohloubení, které se liší od zvyšování kvalifikace. Takové školení vyplývá z pracovního poměru a je tedy povinné.

Jestliže se rozhodnete takové pracovní školení odmítnou nebo přerušit, může být tento krok posuzován jako porušení pracovní morálky, neomluvená absence a mohou z něj pro vás plynout příslušné následky.

V případě, kdy se zaměstnavatel rozhodne prohloubit vaši kvalifikaci, může takové vzdělávání probíhat jak na pracovišti, tak mimo něj. Zaměstnavatel je povinen hradit náklady a kurzovné (do 100 000 Kč), popřípadě vám také proplatit cestovní náhrady. V případě, že náklady předčily 100 000 Kč, může se vámi zaměstnavatel dohodnout na spoluúčasti nebo podepsání závazku o setrvání v organizaci, ale takové vzdělávání již nemůže být vyžadováno povinně.

V době nepříznivé epidemiologické situace probíhala školení a schůzky online.

Nepovinné vzdělávání zaměstnanců

Někteří zaměstnavatelé dbají na vzdělávání pracovníků více a nabízí jim také nepovinné kurzy nebo semináře pro rozšíření obzorů. Ty už by měly být vedeny na základě dobrovolnosti a jedná se například o:

• Jazykové kurzy – v některých zaměstnáních je vyžadována určitá úroveň cizího jazyka. Pro zlepšování komunikačních schopností a zvyšování stupně jazykových schopností vám firma může nabídnou zajímavé jazykové kurzy jako benefit.
• Semináře a workshopy – osobní i pracovní rozvoj jdou ruku v ruce. Zajímavé teambuildingové akce, workshopy nebo tematické semináře také pomáhají se vzděláváním zaměstnanců.
• Vzdělávací a rekvalifikační kurzy –  poslední využívanou možností se stávají nejrůznější kurzy. Vzdělávací kurzy většinou slouží k rozšíření znalostí a bývají zaměřené na určité téma. Někteří zaměstnavatelé také poskytují svým pracovníkům možnost rekvalifikace a díky tomu rozšiřují nebo obnovují jejich kvalifikaci.

Počítá se pracovní školení jako práce?

Jinými slovy: Dostanete za pracovní školení plat jako za jiný pracovní den? Máme pro vás dobrou zprávu – školení v rámci pracovní doby je považováno z hlediska zákoníku práce za výkon práce. Náleží vám tedy klasická mzda nebo plat, jak jste zvyklí.

Navíc by vám nikdo neměl vytýkat, že klasická pracovní činnost kvůli školení “stojí” a nemůžete tedy logicky stíhat oboje. Tedy alespoň teoreticky.

Školení zaměstnanců mimo pracovní dobu: Na co máte nárok?

Pokud vzdělávání probíhá mimo pracovní dobu a je povinné (zaměstnavatel vás neobeznámí s dobrovolností), musíte se jej zúčastnit i v rámci svého volného času. Považuje se však za práci přesčas a díky tomu máte nárok na příplatek za práci přesčas nebo náhradní volno.

V rámci školení mimo pracovní dobu vás čeká příplatek.

Probíhá-li školení mimo pracoviště, jedná se prakticky o pracovní cestu, ze které opět vyplývají povinnosti pro zaměstnavatele, především v rámci úhrady cestovních nákladů.

Výhody pracovních školení a proč se vzdělávat i dobrovolně?

Nyní se již pojďme podívat na to, co vám pracovní školení přinese a proč tedy stojí za to věnovat se mu i dobrovolně.

1/ Vyšší kvalifikace

Každé studium přináší nové informace a díky tomu si rozšiřujete kvalifikaci a znalosti. Praxí samozřejmě získáváte také cenné zkušenosti, jednou za čas však stojí za to vrátit se zpět k teorii a oprášit i to, co už možná znáte. V některých oborech navíc dochází k výraznému rozvoji a častým změnám, a to i těm legislativním.

2/ Konkurenční výhoda

Vzdělanější zaměstnanci získávají konkurenční výhodu v rámci firmy, kde pracují, ale také při změně zaměstnání. Při pohovoru můžete zmínit, jaká školení jste absolvovali v rámci předchozích zaměstnání a zužitkovat tak své znalosti.

3/ Ocenění od zaměstnavatele

Zaměstnavatelé často ocení snahu vzdělávat se a dobrovolné chození na pracovní školení vnímají pozitivně.

Nabízí vám váš zaměstnavatel pouze povinná, nebo i nepovinná školení? A využíváte možnost vzdělávání v rámci práce? Podělte se s námi v komentářích.