V roce 2025 pokračuje trend každoročního zvyšování průměrných mezd ve většině členských států Evropské unie. Tento vývoj je výsledkem kombinace několika faktorů: především zvyšující se produktivity práce, inflace, a také legislativních zásahů, jako je pravidelné zvyšování minimální mzdy.
Obsah
Příjmové rozdíly mezi státy EU
Rozdíly v odměňování mezi jednotlivými zeměmi EU zůstávají výrazné.
- Ve 14 zemích EU nedosahuje průměrná roční hrubá mzda ani 23.500 €.
- Naproti tomu v zemích jako Lucembursko, Nizozemsko, Irsko, Německo a Belgie je minimální roční mzda vyšší než tato částka.
- Například Lucembursko stanovilo minimální roční mzdu na 30.851 €.
Tyto rozdíly ukazují, že i v rámci jednotného trhu EU existují značné rozdíly v životní úrovni a kupní síle.
Zvyšování minimální mzdy má za cíl:
- zajistit důstojné životní podmínky pro zaměstnance,
- motivovat k přijetí méně atraktivních pracovních pozic,
- zmírnit příjmové rozdíly mezi nízkopříjmovými a vysokopříjmovými skupinami.
Hrubá mzda jako standardní ukazatel
Většina statistik o mzdách v EU pracuje s údajem o hrubé mzdě, tedy částce před zdaněním. Důvodem je, že čistá mzda se může výrazně lišit v závislosti na:
- daňových sazbách,
- slevách na dani,
- odpočtech a dalších individuálních faktorech.
To znamená, že dva zaměstnanci se stejnou hrubou mzdou mohou mít odlišný čistý příjem, a to i v rámci jedné země. V rámci EU se pak daňové systémy liší ještě výrazněji.
Rozdíly v platech napříč profesemi v Česku
Podle portálu Platy.cz se průměrné hrubé měsíční mzdy v Česku výrazně liší podle oboru:
- Průměrná hrubá měsíční mzda v ČR vzrostla z 36.176 Kč v roce 2020 na 49.402 Kč ve 2. čtvrtletí 2025.
- Reálná mzda rostla pomaleji, ale stále pozitivně – např. v roce 2024 vzrostla o 4,6 %, v roce 2025 zatím o 5,3 %.
- Nejvyšší růst mezd byl zaznamenán v oborech:
- Ubytování a gastronomie: +80,6 %
- Zdravotnictví a sociální služby: +54,4 %
- Školství: +53,9 %
Na portálu JenPráce.cz lze navíc zjistit, jak si konkrétní profese stojí v jednotlivých krajích. Například v Praze je průměrná mzda 44.429 Kč, zatímco v Karlovarském kraji jen 35.231 Kč. Mezi nejlépe placené profese patří finanční ředitel (105.574 Kč), IT manažer (82.573 Kč) nebo lékař (81.488 Kč).
- Informační technologie: 77.759 Kč
- Vrcholový management: 119.891 Kč
- Farmaceutický průmysl: 62.207 Kč
- Zdravotnictví a sociální péče: 48.001 Kč
- Pomocné práce: 30.763 Kč
- Školství, věda a výzkum: 43.503 Kč.
Porovnání platů mezi zeměmi EU
V roce 2025 se potvrzuje dlouhodobý trend, kdy nejvyšší průměrné mzdy v rámci Evropské unie vykazují státy jako Lucembursko, Dánsko, Nizozemsko, Belgie a Německo. Na opačném konci žebříčku se stále nacházejí země jako Bulharsko a Rumunsko, kde jsou průměrné roční hrubé mzdy nejnižší. Rozdíly mezi západní a východní Evropou jsou stále výrazné. Podle portálu E15.cz lze země rozdělit do čtyř skupin podle průměrné roční hrubé mzdy:
1. Skupina: Nad 50.000 €
V osmi zemích EU přesáhla průměrná roční hrubá mzda hranici 50.000 €:
- Lucembursko – 70.189 €
- Dánsko – 62.798 €
- Nizozemsko – 57.513 €
- Belgie – 55.332 €
- Německo – 55.041 €
- Irsko – 54.649 €
- Rakousko – 52.666 €
- Finsko – 50.774 €
2. Skupina: 30.000 € – 50.000 €
Tři země se pohybují v tomto rozmezí:
- Švédsko – 44.259 €
- Francie – 41.540 €
- Itálie – 33.855 €
3. Skupina: 20.000 € – 30.000 €
Šest zemí s průměrnou mzdou mezi 20 a 30 tisíci eury:
- Španělsko – 28.360 €
- Kypr – 26.424 €
- Slovinsko – 23.332 €
- Portugalsko – 21.606 €
- Malta – 20.952 €
- Litva – 20.667 €
4. Skupina: Do 20.000 €
Deset zemí EU, kde průměrná roční hrubá mzda nedosahuje ani 20.000 €:
- Estonsko – 19.996 €
- Řecko – 19.912 €
- Česko – 19.176 €
- Lotyšsko – 16.758 €
- Polsko – 16.731 €
- Maďarsko – 16.582 €
- Chorvatsko – 16.557 €
- Slovensko – 15.538 €
- Rumunsko – 15.527 €
- Bulharsko – 10.786 €
Porovnání platů v EU
Kupní síla a reálná hodnota mzdy
Hrubá mzda sama o sobě neříká vše. Důležitým ukazatelem je parita kupní síly (PPS), která zohledňuje životní náklady. Například Rumunsko, které má nízkou hrubou mzdu, si v přepočtu na kupní sílu polepšilo až na deváté místo v EU.
- Rozdíly v nominálních mzdách se výrazně zmenšují, pokud se zohlední parita kupní síly (PPS).
- Například rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší mzdou v EU je 6násobný nominálně, ale jen 2,5násobný po očištění o PPS.
- Česko se v PPS umístilo na 18. místě v EU, což ukazuje, že i když mzdy nejsou vysoké, kupní síla je relativně dobrá.
Portály pro porovnání platů
Pokud si chcete porovnat svůj plat nebo zjistit, jak si stojí konkrétní profese, doporučuji tyto portály:
- Platy.cz – detailní přehled platů podle oborů a pozic v ČR.
- JenPráce.cz – možnost zadat profesi, lokalitu a mzdu pro srovnání s ostatními.
- EURES – evropský portál s přehledem průměrných a minimálních mezd v EU.
Mezinárodní srovnání růstu
V období 2019–2025 vzrostly průměrné mzdy v Evropské unii přibližně o 20 %, přičemž tempo růstu se lišilo podle jednotlivých států. Nejvýraznější nárůst zaznamenaly některé východoevropské země:
- Litva: +102 %
- Rumunsko, Maďarsko, Polsko: výrazný růst nad průměrem EU
- Švédsko: nejnižší růst, pouze +4 %
Tento vývoj odráží snahu o konvergenci příjmů mezi západní a východní částí EU, i když rozdíly stále přetrvávají.
Souhrn hlavních trendů v roce 2025
| Trend | Česko | EU |
| Nominální růst mezd | Silný (cca +7 % ročně) | Průměrný (cca +6 % ročně) |
| Reálný růst mezd | Pozitivní, ale pomalejší kvůli inflaci | Závislý na vývoji cenové hladiny |
| Veřejný vs. soukromý sektor | Veřejný sektor rostl rychleji (např. školství, zdravotnictví) | Podobný trend v některých zemích |
| Kupní síla (PPS) | Zlepšuje se, ale stále pod průměrem EU | Pomáhá vyrovnávat rozdíly mezi regiony |
