Odbory: Kdo je může založit a k čemu slouží?

Odbory představují důležitý nástroj ochrany práv zaměstnanců a zlepšování pracovních podmínek. Ať už jde o spravedlivé mzdy, bezpečnost na pracovišti nebo právní podporu, odborové organizace hrají klíčovou roli v dialogu mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem. V tomto článku se dozvíte, kdo může odbory založit, jaký je postup jejich vzniku a proč se vyplatí být jejich součástí.

Co jsou odbory?

Odbory nebo odborové organizace jsou sdružení zaměstnanců, jejichž hlavním cílem je chránit a prosazovat práva a zájmy pracovníků vůči zaměstnavatelům. Fungují jako prostředník mezi zaměstnanci a vedením firmy, zejména při vyjednávání o pracovních podmínkách, mzdách, bezpečnosti práce a dalších otázkách týkajících se zaměstnaneckých práv.

Hlavní funkce odborů

1. Kolektivní vyjednávání: Odbory zastupují zaměstnance při vyjednávání o kolektivní smlouvě, která může upravovat mzdy, pracovní dobu, benefity, dovolenou a další podmínky nad rámec zákona.
2. Ochrana práv zaměstnanců: Pomáhají řešit spory mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem, například při neoprávněné výpovědi nebo porušení pracovních podmínek.
3. Právní a poradenská pomoc: Poskytují členům právní poradenství, zastupování u soudu nebo při kontrolách ze strany inspekce práce.
4. Zajištění bezpečnosti a zdraví při práci: Sledují dodržování předpisů BOZP (bezpečnost a ochrana zdraví při práci) a mohou iniciovat nápravná opatření.
5. Vzdělávání a informování členů: Organizují školení, semináře a poskytují aktuální informace o pracovním právu a změnách v legislativě.

Jak založit odbory v práci?

Odborovou organizaci může založit kterýkoliv zaměstnanec nebo zaměstnankyně firmy, bez ohledu na pracovní pozici. K zahájení procesu stačí, aby se spojil s dalšími dvěma kolegy či kolegyněmi, kteří mají zájem o zlepšení pracovních podmínek. Tito tři lidé tvoří tzv. přípravný výbor, jehož úkolem je:

1. Vypracovat stanovy odborové organizace, které definují její cíle, strukturu a způsob fungování.
2. Uspořádat ustavující schůzi, na které se stanovy schválí.
3. Oznámit vznik organizace Ministerstvu vnitra ČR – odbory oficiálně vznikají dnem následujícím po doručení oznámení ministerstvu.
4. Informovat zaměstnavatele o založení odborové organizace.

Založení odborů – táhnutí za jeden provaz

Odborové organizace

• Členové vedení odborů např. předseda, členové výboru, odborář nemusí být nutně zaměstnanci firmy, ale je nutné doložit, že alespoň tři členové odborů jsou v pracovním poměru u daného zaměstnavatele. Zákon však nestanovuje přesný způsob, jak to prokázat – není tedy nutné předkládat seznam členů.
• Zaměstnavatel nesmí vyžadovat informace o členství zaměstnanců v odborech, což chrání jejich soukromí. Členové přípravného výboru se však obvykle sami identifikují.
• Ve firmě může působit více odborových organizací současně. V takovém případě má zaměstnavatel povinnost jednat se všemi z nich a poskytovat jim zákonem stanovené informace.
• Zaměstnavatel nesmí zaměstnance za odborovou činnost nijak postihovat. Přesto se v praxi občas objevují případy diskriminace, které mohou být řešeny právní cestou.

Co odbory dělají a proč je založit?

1. Bezpečnost práce

Odbory dohlížejí na dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Mohou upozornit na rizika na pracovišti, iniciovat školení a požadovat nápravu v případě nebezpečných podmínek. Jejich cílem je zajistit, aby zaměstnanci pracovali v prostředí, které je zdravé a bezpečné.

2. Spravedlivé odměňování

Odbory usilují o férové mzdy, které odpovídají vykonávané práci, kvalifikaci a náročnosti pracovních podmínek. Pomáhají vyjednávat o mzdách, příplatcích, bonusech a dalších formách odměn, aby zaměstnanci nebyli finančně znevýhodněni.

3. Silnější vyjednávací pozice

Jednotlivec má při vyjednávání se zaměstnavatelem omezené možnosti. Odbory však zastupují větší skupinu zaměstnanců, což jim dává větší váhu při kolektivním vyjednávání. Díky tomu mohou efektivněji prosazovat změny a zlepšení pracovních podmínek.

4. Zajištění právní pomoci a poradenství

Zaměstnanecké odbory často spolupracují s právníky a odborníky na pracovní právo. Členové odborů tak mají přístup k právnímu poradenství, pomoci při řešení pracovních sporů, zastupování při kontrolách nebo při soudních řízeních. To je zvlášť důležité v případech, kdy zaměstnanec čelí nespravedlivému zacházení.

5. Zlepšení pracovních podmínek

Odbory mohou iniciovat změny, které vedou ke spravedlivějším, zdravějším a příjemnějším pracovním podmínkám. Může jít například o zkrácení pracovní doby, zavedení benefitů, zajištění přestávek, zlepšení vybavení pracoviště nebo podporu rovnováhy mezi pracovním a osobním životem.

Jak mohou odbory ovlivnit každodenní život zaměstnanců?

Odborové organizace nejsou jen formální strukturou – jejich činnost má přímý dopad na každodenní pracovní život. Díky odborům mohou zaměstnanci získat například vyšší příplatky za směny, delší dovolenou, lepší pracovní pomůcky nebo možnost spolurozhodovat o změnách na pracovišti.  V mnoha firmách se odbory podílejí i na tvorbě interních pravidel, organizaci kulturních a vzdělávacích akcí nebo zajištění benefitů, jako jsou rekreační pobyty či příspěvky na stravování. Aktivní odborová organizace tak může výrazně přispět k lepší atmosféře na pracovišti, větší stabilitě a spravedlivějšímu zacházení se zaměstnanci.