Základní ekonomické pojmy označující klíčové jevy, které mají zásadní vliv na život celé populace, by měl znát každý. S makroekonomickými termíny jako deflace a inflace se setkáváme prakticky neustále, ale ne všichni jim rozumí. Pokud vám význam zmíněných pojmů zcela uniká, případně si jen nejste jistí, jestli je chápete správně, přečtěte si jejich základní charakteristiku.

Inflace

Ekonomové definují inflaci jako nárůst všeobecné hladiny cen zboží a služeb a současně oslabení kupní síly (tzn. reálné hodnoty) peněz. V praxi to znamená, že si za určitou částku zakoupíte méně služeb či zboží než před určitým časovým obdobím. Míra znehodnocení měny jde ruku v ruce se stavem ekonomiky dané země, respektive závisí na jejím ekonomickém růstu. Aktuálním cílem ČNB je udržení roční inflace pod hranicí 2 %, což se jí (především kvůli následkům pandemie koronaviru) nedaří. Jedinou možností, jak peníze ochránit před poklesem reálné hodnoty, je rozumné investování do vhodně zvolených nástrojů.

Co inflaci způsobuje?

Vysokou míru inflace způsobuje nadměrný růst finančních prostředků vpuštěných do oběhu. Dojde-li k situaci, kdy je růst peněžní zásoby rychlejší než růst celkového produktu, míra inflace stoupá. Původcem inflace může být i ČNB, jejíž pozice není jednoduchá: ve svých prognózách musí počítat s mnoha faktory včetně těch, které nelze přesně změřit.

K inflaci může dojít také ze strany nabídky, kdy z určitých důvodů (např. horší dostupnost nebo celkové vyčerpání zdrojů) stoupají ceny zboží a služeb.

Dopady inflace jsou vesměs negativní (zvýšení cen, snížení hodnoty úspor…), nicméně v určitých ohledech na ni lze pohlížet jako na relativně dobrou věc. Inflace zvýhodňuje prodejce nemovitostí, snižuje hodnotu úvěrů a prakticky zlevňuje zboží a služby v zemích s nižší mírou inflace. Z dlouhodobého hlediska by vývoj inflace neměl převyšovat tři a více procentních bodů – ekonomika se dostává do tzv. inflační spirály, kvůli které se ekonomika státu propadá.

Mohlo by vás také zajímat: Finanční úřad: Co si vzít s sebou a dokdy se přihlásit?

Inflace a deflace

Inflace a deflace: Jaké jsou významy těchto pojmů?

Deflace

Opakem inflace je deflace. Spotřebitelé stav, kdy za služby a zboží platí méně, vnímají velmi pozitivně. Opačný pohled mají výrobci a prodejci, jejichž zisk klesá. Ekonomové deflaci označují za problém, protože z dlouhodobého hlediska způsobuje nižší tržby firem, které jsou následně nuceny snižovat náklady (včetně platů) a omezovat pracovní místa. Deflace zároveň zvyšuje státní dluh a způsobuje všeobecný ekonomický pokles. V krátkodobém časovém horizontu však může zapříčinit opak – ekonomiku povzbudit tím, že lidé začnou více nakupovat.

Přečtěte si také: Co je to vlastní kapitál a co ho tvoří?

Jaké jsou příčiny deflace?

Zatímco inflaci způsobuje především nadměrná emise peněz, k deflaci logicky dochází při opačné situaci – nedostatku finančních prostředků. K dalším, tzv. nenadálým příčinám, patří zmrazení trhů v důsledku hospodářské krize. V minulosti dokonce došlo k záměrné deflaci ze strany vlády. Bezprostředně po 2. světové válce nastavil tehdejší československý ministr financí Alois Rašín deflační ekonomiku, čímž ochránil měnu před poválečnou inflací.

Mám zájem o odběr newsletteru