Mzda – finanční odměna za odvedenou práci v pracovním poměru. Společnosti mají na výběr, zda svým zaměstnancům poskytnou smluvní, časovou, úkolovou nebo podílovou mzdu. Jak se od sebe jednotlivé mzdy liší, a v jakých odvětvích je vhodné dané formy použít? To se dozvíte v následujících řádcích.
Formy mzdy podle druhu vykonávané práce:
- Smluvní mzda – předem dohodnutá částka za stanovené období;
- časová mzda – závisí na množství odpracovaných hodin;
- úkolová mzda – závisí na počtu vyrobených výrobků nebo splněných úkolů;
- podílová mzda – mzda se odvíjí od tržeb společnosti za určité období;
- kombinovaná mzda – jedná se o kombinaci výše uvedených mezd.
Obsah
Smluvní mzda
Smluvní mzda je označení pro předem dohodnutou jednosložkovou mzdu. V případě uzavírání takové smlouvy musí být dodrženo ustanovení § 109 odst. 4 a § 110. Jedná se konkrétně o to, že sjednaná mzda a její podmínky poskytování musí odpovídat složitosti, odpovědnosti, namáhavosti práce, obtížnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti a dosahovaným pracovním výsledkům.
Všeobecně by mělo platit, že za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty, přísluší stejná mzda. Taková mzda musí mít jasně definované podmínky pro poskytování povinných příplatků – příplatek za přesčas. Smluvní mzda má dvě složky a to fixní a pohyblivou. Výše fixní složky se stanovuje s ohledem na způsob mzdového tarifu. Pohyblivou složkou se rozumí odměny, které závisí na výkonu daného zaměstnance.
Úkolová mzda
Úkolová mzda je jeden z nejjednodušších druhů mezd. Zaměstnanci, kteří jsou placeni pomocí úkolové mzdy jsou placeni za odvedenou práci a jejich mzda se odvíjí od výkonu jejich práce – kolik jednotek práce zaměstnanec vykoná. Úkolová mzda se nejčastěji odvíjí od počtu vyrobených kusů.
Výhodou úkolové mzdy je motivace zaměstnanců, kdy si sám zaměstnanec může ovlivnit výši své mzdy. Výhodou pro samotného zaměstnavatele je jednoduchý výpočet mzdových nákladů – mzda za kus, která se násobí počtem vyrobených výrobků. Naopak nevýhodou může být rychlejší tempo zaměstnanců, které může mít za důsledek nižší kvalitu výrobků.
Časová mzda
Časová mzda se vyplácí za práci provedenou v daném časovém úseku. Lze ji stanovit na základě hodinové sazby nebo odpracovaných hodin za měsíc. Časovou mzdu je vhodné stanovit u profesí, které mají rozmanitou pracovní náplň, zpracovávají velké množství úkonů a nelze je jednoduše hodnotit na základě vyrobených kusů. Nejčastěji se jedná o administrativní a technické pracovníky. Tím, že výše mzdy nesouvisí s množstvím odvedené práce, tak nemá zaměstnanec, který pracuje za časovou mzdu, ovlivnit výši svého platu.
Časová mzda se dělí na dva druhy:
- časová mzda diferencovaná – jedná se o mzdu, která se vyvíjí v nepřímé úměře k výkonu zaměstnance. Hodinová sazba se může měnit.
- časová mzda prostá – mzda je jasně určená součinem odpracovaných hodin a hodinové sazby, naprosto nezávislá na výkonovosti zaměstnance.
Podílová mzda
V obchodních činnostech je často využívaná podílová mzda. Jedná se o formu výplaty, která je závislá na zisku společnosti. Nejčastěji se však kombinuje s výše uvedenými formami mzdy.
Mzda – finanční odměna za odvedenou práci v pracovním poměru.
Složky mzdy
Mzda se skládá z několika částí, které tvoří celkovou čistou mzdu:
- Pevná složka mzdy – základní mzda,
- pohyblivá složka – prémie, ohodnocení, odměny,
- příplatky – povinné příplatky za práci ve svátek, v noci, o víkendu,
- příplatky – nárokové, nenárokové,
- dávky nemocenského pojištění – v případě nemoci zaměstnance.
Mzdový list
Povinnost každé společnosti je vedení mzdového listu pro všechny zaměstnance, který se vyhotovuje na období jednoho roku. Pro daňové účely je potřeba vést mzdový list s údaji o zaměstnanci dle předepsaných náležitostí – jméno, příjmení, rodné číslo, bydliště a v případě, že zaměstnanec uplatňuje slevy na dani za manželala/lku nebo děti, tak musí být uvedena i jejich rodná čísla. Zápisy, které se vedou každý kalendářní měsíc musí obsahovat:
- Počet odpracovaných dní,
- počet dní na nemocenské dovolené,
- údaj o částce, která byla čerpaná v rámci nemocenského pojištění,
- údaje o hrubé mzdě a jejich složkách,
- sražené sociální a zdravotní pojištění,
- zdanitelnou mzdu, která slouží pro výpočet zálohy na daň,
- konkrétní slevy na dani – na poplatníka, na děti,
- výši zálohy před a po slevě,
- měsíčním daňovém bonusu.
