Spropitné nebo dýško je termín používaný pro popis peněžního obnosu, který je poskytován jako odměna za službu, obvykle ve formě útraty v restauraci, hotelu nebo jiném podobném zařízení. Je to částka, kterou zákazník dobrovolně přidává k účtu jako projev vděčnosti za dobrý servis. Jak účtovat spropitné při platbě kartou? I to se dozvíte v následujících řádcích.
Obsah
Kdo je příjemcem spropitného a jak se daní?
Před samotným zdaněním spropitného se zjišťuje, kdo je jeho příjemcem. Rozhodnutí zaměstnavatele, zda spropitné zůstane u něj, nebo bude rozděleno mezi zaměstnance totiž ovlivňuje způsob jeho zdanění.
Příjemcem je zaměstnanec
Jako příjemce spropitného vstupuje zaměstnanec, pokud je spropitné předáno přímo jemu. V takovém případě se stává součástí jeho zdanitelné mzdy, což znamená, že podléhá dani z příjmu a odvodům na zdravotní a sociální pojištění. Zaměstnavatel tyto odvody automaticky provádí v rámci výplaty mzdy.
Příjemcem je zaměstnavatel
Alternativně může být příjemcem spropitného zaměstnavatel. Ten má možnost spropitné rozdělit mezi své zaměstnance nebo si ho ponechat. Rozhodnutí zaměstnavatele ovlivňuje výši daně z příjmu. V případě, že se spropitné rozdělí mezi zaměstnance, daně a odvody se hradí z jejich příjmů. V opačném případě se spropitné zdaní jako příjem zaměstnavatele. Aktuálně v České republice neexistuje specifický právní předpis, týkající se zacházení se spropitným. Majitelé podniků tak mají volnost v rozhodování, zda si spropitné ponechají, či jej předají zaměstnancům.
Spropitné v souvislosti s DPH
Co se týče DPH, platba spropitného hotově či kartou nepřináší rozdíl, neboť se nejedná o součást základu daně z přidané hodnoty. Výjimku tvoří situace, kdy je spropitné dohodnuto předem, například ve formě couvertu v restauraci, který musí být uveden na jídelním lístku. V takovém případě je spropitné zahrnuto do základu DPH.
Zdanění spropitného
Pokud si dýško zaměstnavatel ponechá, tak se stává součástí jeho tržby. V takovém případě ho musí uvést do daňového přiznání a odvést z něj daň. OSVČ odvádí 15 %, pokud se jedná o právnickou osobu, tak odvádí 19 %. V případě, že majitel rozdá dýška mezi své zaměstnance, pak se jim o tuto částku navýší jejich hrubá mzda, ze které se odvede daň ve výši 15 %.
Spropitné není součástí základu daně z přidané hodnoty, s výjimkou couvertu.
Spropitné jde přímo zaměstnanci
Pokud jde spropitné přímo zaměstnancům, tak se neúčtuje samostatně, protože se jedná o jejich příjem. Zaměstnavatel pouze zvýší daňový základ a vyměřovací základ pro pojistné. V případě, že spropitné rozdělí zaměstnancům, účtuje se jako závazek zaměstnavatele vůči zaměstnancům.
Spropitné přijme zaměstnavatel a rozdělí ho zaměstnancům
Platba spropitného hotově se účtuje na účet 211/333, platba kartou na 221/333 a platba stravenkou na 213/333. Výplata spropitného se účtuje na účet 333/211 nebo 333/221 podle způsobu platby. Pokud se spropitné vyplácí přímo spolu se mzdou, použijí se účty 333/331 a následně 331/221.
Spropitné přijme zaměstnavatel
Pokud si dýško zaměstnavatel nechá, účtuje se jako jeho výnos na účet 211/648 při platbě hotově, na 221/648 při platbě kartou a na 213/648 při platbě stravenkou.
Povinné spropitné – couvert
Poslední možností je couvert, který se účtuje jako běžná tržba, například na 315/602. V případě plátce DPH se účtuje dále na 315/343, s následnou úhradou na 211/315, 221/315 nebo při platbě stravenkou na 213/315. Spropitné v hotovosti se účtuje přímo na 211/602 a 211/343.
Spropitné může být zdaněno jako příjem zaměstnance nebo zaměstnavatele. Pokud je příjemcem zaměstnanec, stává se součástí jeho zdanitelné mzdy. Naopak pokud je příjemcem zaměstnavatel, může se rozhodnout, zda si ho ponechá nebo rozdělí mezi své zaměstnance. Důležité je, že spropitné není součástí základu daně z přidané hodnoty, s výjimkou couvertu.
