Fiskální politika je spolu s měnovou, obchodní a penzijní politikou nástrojem národní hospodářské politiky státu. Fiskální politika znamená proces utváření daní a veřejných výdajů. Jejím primárním úkolem je snížit výkyvy v hospodářském cyklu, mimo jiné i udržet ekonomický růst. V neposlední řadě podporuje nízkou nezaměstnanost.
Obsah
Druhy fiskální politiky
Fiskální politiku a její strategie lze rozdělit na dva různé přístupy. Jedná se o tzv. vestavěné (automatické) stabilizátory a diskreční politiku.
Vestavěné stabilizátory
Jejich hlavním úkolem je vyrovnávat výkyvy v ekonomice, působí automaticky, nevyžadují žádná další rozhodnutí vlády. Jako příklad těchto stabilizátorů může být princip progresivní daně z příjmu a podpora v případě nezaměstnanosti. V případě podpory nezaměstnanosti se vedou cyklické změny zespodu, což snižuje hloubku recese. Díky této podpoře nemusí běžný spotřebitel snižovat svou životní úroveň. Naopak progresivní zdanění omezuje cyklické změny shora, jinými slovy, během expanze rostou příjmy, ale s rostoucími příjmy se také mění daňové sazby. To znamená, že lidé zaplatí více na daních.
Diskreční politika
Též nazývaná aktivní politika s pružností rozhodování. Vláda sleduje trendy a činí opatření, která ovlivňují ekonomickou politiku. Tyto kroky se uplatní, až když nestačí zabudované stabilizátory. Tato strategie zahrnuje například změnu daňových sazeb. To znamená, že během expanze se snižují, naopak během útlumu se zvyšují. Dalším typickým příkladem je změna investičních výdajů nebo změny v sociálních dávkách. Diskreční politika má za cíl buď podpořit růst ekonomiky, nebo ji naopak zpomalit.
Nástroje fiskální politiky
Mezi nástroje fiskální politiky patří:
Expanzivní fiskální politika
Expanzivní fiskální politika se zaměřuje na výkonový růst ekonomiky. To znamená, že se buď zvyšují státní výdaje nebo se snižují čisté daně. Tím, že jsou veřejné výdaje vyšší než vybrané daně, tak vzniká schodek státního rozpočtu a tím roste státní dluh. Cílem expanzivní fiskální politiky je stimulace růstu výkonu ekonomiky prostřednictvím růstu státních výdajů, což se projeví krátkodobým růstem HDP. I přes veškeré teoretické náměty pracují státy většinou se schodkovým státním rozpočtem. Jejich cílem je snaha tento schodek a státní dluh udržovat v rozumných mezích.
Neutrální fiskální politika
V případě neutrální fiskální politiky se počítá s tím, že se veřejné výdaje rovnají vybraným daním. V takovém případě by byl státní rozpočet vyrovnaný. Jedná se však o stav, který je velmi těžko dosažitelný. V některých státech se vyskytuje, ale jedná se o pouze výjimečný stav.
Restriktivní fiskální politika
Restriktivní fiskální politika se zaobírá snižováním státního dluhu. Veřejné výdaje jsou menší než vybrané daně, tudíž se snižuje státní dluh. Restriktivní fiskální politika je zavedena pouze když má stát velký státní dluh. V dnešní době je však velmi obtížné restriktivní politiku zavést.
Jak funguje fiskální politika?
K vedení fiskální politiky potřebuje stát získávat prostředky na její financování. Mezi hlavní metody financování státního rozpočtu patří přímé a nepřímé daně, rezervy, prodej aktiv a výnosy z aktiv. V případě daní, se jedná o daň z příjmů fyzických osob, ale i DPH a spotřební daň. Mezi další možnosti získávání finančních prostředků patří vydávání pokladničních poukázek a státních dluhopisů.
Co je to fiskální rok?
Fiskální rok je období, během kterého vedou firmy svůj kalendář. Fiskální rok může být založený na stejné období jako je kalendářní rok od 1. ledna po 31. prosince nebo libovolných datech, které si firma vybere. Vždy se však musí jednat o 365 dní.
Fiskální politika znamená proces utváření daní a veřejných výdajů
Monetární politika
Jak už jsme se dozvěděli výše, fiskální politika řeší výši daní, státních výdajů a celkově ekonomickou aktivitu. To pak ovlivňuje vedení deficitního nebo přebytkového státního rozpočtu.
Naopak monetární politika řeší otázku inflace a stability měny. Monetární politika ovlivňuje ekonomickou aktivitu pomocí svěřených nástrojů. Jedná se například o úrokové sazby v ekonomice a provádění operací na otevřeném trhu.
Fiskální a monetární politika jsou často vedeny současně, jelikož nejlepšího účinku je dosaženo, pokud obě tyto politiky pracují společně.
Závěr a shrnutí
Fiskální politika je zásadním nástrojem, kterým vláda ovlivňuje ekonomiku země. Skrze regulaci vládních příjmů a výdajů mohou podporovat ekonomický růst, snižovat nezaměstnanost a udržovat stabilitu cen. Různé formy fiskální politiky, jako jsou expanzivní, neutrální a restriktivní politika, pomáhají reagovat na různé ekonomické situace.
