Asertivita je jednou ze základních komunikačních schopností, kterou by měl každý ovládat, pokud chce uspět nejen v pracovních vztazích. Přečtěte si, jak se projevuje a jaké existují techniky, pomocí nichž se této dovednosti naučíte.

Asertivita význam

Asertivita je způsob komunikace, kdy vyjádříte své potřeby s ohledem na ostatní. Jde o zlatý střed mezi pasivním a agresivním (příp. manipulativním) chováním. Cílem není dosáhnout svého za každou cenu, ale spíše jednat otevřeně a spolupracovat s ostatními.

Předsudky ohledně asertivity

Asertivní chování s věkem často ztrácíme. Pro děti je přirozené vyjadřovat emoce a potřeby bez zábran. Vlivem rodiny a širší společnosti se však můžeme naučit jednat spíše pasivně nebo agresivně.

Ohledně asertivity vznikají vlivem nedostatečného pochopení různé předsudky, které lidem brání v jejím uplatňování. Jedná se především o následující:

  • vyjadřovat to, co chci je sobecké a neslušné,
  • sebeprosazením si zkazím vztahy,
  • ztrapním se, pokud řeknu, co si skutečně myslím.

Kromě dostatečných znalostí tohoto tématu je třeba mít pro schopnost užívání asertivity v běžném životě také zdravé sebevědomí.

Typy chování

Pro lepší pochopení a rozlišení asertivního chování od ostatních přístupů si přečtěte charakteristiku jednotlivých typů.

Pasivní chování

Pasivní chování se projevuje vyhýbáním se konfliktům a snahou vždy každému vyhovět. Pasivní člověk je nejistý, nedbá na svá práva a často bývá svým okolím využíván. Svou frustraci si poté může vybíjet na někom slabším. Po obdržené kritice se cítí zraněně a zmateně. Často souhlasí i s tou neoprávněnou. Mívá sklon ji vnímat jako odmítnutí své osoby.

Agresivní chování

Agresivní chování poznáte podle snahy o sebeprosazení na úkor druhých. Agresivní člověk chce dosáhnout vítězství za každou cenu. Často se uchyluje k výčitkám nebo moralizování. Myslí si, že pravdu má pouze on. Nedokáže uznat vlastní chybu. Agresivitou si může kompenzovat své komplexy. Kritiku bere jako útok na svou osobu. Následně může zareagovat stejným způsobem a jít do protiútoku.

Manipulativní chování

Existuje ještě varianta tzv. nepřímé agrese. Jedná se o skryté a nejasné chování. Člověk, který takto jedná, emočně vydírá druhé (pláče, křičí, lichotí, předstírá bezmocnost apod.). Jeho cílem je dostat ostatní do rozpoložení, ve kterém se nechají zmanipulovat. Zkušený pozorovatel a dobrý psycholog manipulátora prohlédne. Někdy mu to však může trvat dlouho.

Asertivní chování

Pokud nechcete sklouzávat ani k jednomu z výše uvedených přístupů, měli byste se naučit:

  • uznat své nedostatky i přednosti,
  • nést odpovědnost za své jednání,
  • při prosazování vlastních zájmů brát ohledy na ostatní,
  • přistoupit na kompromis,
  • sdělovat své pocity a přání přímo a otevřeně,
  • naslouchat druhým,
  • uznat vlastní chybu,
  • chtít s ostatními spolupracovat (namísto soupeření).

Asertivní chování se projevuje také schopností rozlišit konstruktivní a destruktivní kritiku a přiměřeně na ni reagovat.

Tip: Vyplňte si krátký test a zjistěte, jak na tom s asertivitou jste!

asertivita

Techniky asertivity

Níže naleznete techniky asertivity, díky kterým se můžete výše uvedeným bodům naučit. Je však důležité, abyste překonali předsudky, byli v dodržování technik důslední a praktikovali je po delší dobu, než si nový způsob chování osvojíte.

Poškrábaná gramofonová deska

Známou technikou asertivity je tzv. poškrábaná gramofonová deska. Použít ji můžete například při vyjednávání podmínek v pracovní smlouvě, předpisech, ústních dohodách apod. Technika spočívá v neustálém opakování vašeho stanoviska. Důležité je, abyste při jejím vyjádření zůstali klidní, a neustupovali.

Pozor! Vždy si ohlídejte neverbální projevy (gestikulaci, držení těla, mimiku). Pokud budou v rozporu s tím, co říkáte, (např. budete-li hovořit příliš potichu, stát příliš blízko člověka, se kterým komunikujete) nebudete působit přesvědčivě a lidé vás budou považovat spíše za pasivního, příp. agresivního člověka.

Žádost o laskavost

Touto technikou se kromě asertivního chování učíte zbavit strachu z odmítnutí. Jedná se o prosbu, která je vyjádřena jasně a srozumitelně. Může mít například tuto formu: “Buď tak hodný a…” Pokud vám však druhá strana nevyhoví, nebuďte naštvaní. Důležité je, že jste to zkusili. Negativním emocím a pocitům předejdete tak, že nebudete mít žádná očekávání.

Umění říci “Ne”

Pokud patříte mezi typ lidí, kterým dělá velký problém říkat “Ne”, bude se vám tato technika hodit. Zásadní je nesouhlas jasně konstatovat. Poté byste měli vyjádřit porozumění, ale trvat si na svém. V některých případech můžete navrhnout kompromis.

Vyjednávání

Chcete-li být opravdu dobrým partnerem/kou, ať už v práci, nebo doma, snažte se místo prosazení svého vždy hledat řešení, které bude vyhovovat oběma stranám.

Přijetí oprávněné kritiky

Váš šéf, kolega nebo člen rodiny vás může oprávněně zkritizovat. Pokud budete cítit negativní emoce, je dobré je ihned po vyslechnutí kritiky popsat a zároveň přiznat chybu: “Jsem se z toho, co jste mi teď řekl nervózní. Ale ano, máte pravdu…”. Poté se omluvte. Pokud víte, jak zrealizovat nápravu, navrhněte ji. Pokud ne, zeptejte se na vhodné řešení.

Reakce na neoprávněnou kritiku

Existuje několik možností, jak se můžete v případě neoprávněné kritiky zachovat. Můžete souhlasit s každým pravdivým tvrzením, které je v kritice obsaženo. Tím druhou stranu unavíte (přestane mít energii na hledání dalších argumentů). Další variantou je zachovat si nadhled a zvolit věty typu: “Ano, občas nejsem zrovna dvakrát šikovná.” Kritiku můžete také s humorem přeformulovat. Jestliže se vás výtky dotknou, měli byste se ohradit a své emoce popsat.

Chcete se naučit řešit konflikty, dozvědět něco o firemní kultuře nebo základech společenského chování? Přihlaste se na náš kurz Asistent/ka, sekretář/ka!

Zdroj: sszdra-karvina.cz, mindset.cz

Mám zájem o odběr newsletteru