Na konci března vláda schválila novou výši životního a existenčního minima – desetiprocentní nárůst začal platit od 1. dubna 2022. Zvyšování zapříčinila stále rostoucí inflace a s ní zvyšování cen, které české domácnosti nejvíce pocítily, v druhé polovině roku 2021, na zdražení elektřiny a plynu. Částky životního a existenčního minima už neodpovídaly ekonomické realitě i přesto, že k poslednímu zvyšování došlo v roce 2020. Podle údajů statistického úřadu vzrostly od té doby ceny o zhruba 16 procent. Navýšení se týká přibližně 360 tisíc příjemců dávek a projeví se už v jejich dubnové výplatě.
Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Životní minimum pro jednotlivce od 1. 4. 2022 je 4 250 korun, došlo k navýšení o 390 korun.
Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let. Existenční minimum pro jednotlivce od 1. 4. 2022 je 2 740 korun, došlo k navýšení o 250 korun.
Zvýšení životního minima = zvyšování dávek
Zvýšení životního minima se týká řady dávek. Zvyšují se přídavky na děti, příspěvky pro pěstouny a porodné. Dále se jedná o nové výši rodičovského příspěvku, příspěvků na mobilitu pro postižené či daňové slevy na poplatníka a děti. Zvyšování životního a existenčního minima zasahuje i do přiznání zvýšení příspěvku na péči či pro stanovení výše dávek mimořádné okamžité pomoci. Co se týká exekucí, má růst životního a existenčního minima vliv na nezabavitelné minimum dlužníků. Pro samoživitelky a samoživitele, to znamená zvýšení alimentů.
Konkrétní částky životního minima pro rodinu v roce 2022
Životní minimum pro více osob v jedné domácnosti se vypočítá, jako jednoduchý součet částek, připadajících na jednotlivé členy rodiny. Rozhodující je počet osob v rodině a u dětí také jejich věk.
- Životní minimum první dospělé osoby – 3 910 korun.
- Životní minimum druhé a další dospělé osoby, nebo dítěte nad 15 roků (které již není nezaopatřené dítě) – 3 530 korun.
- Životní minimum pro dítě do 6 roků – 2 170 korun.
- Životní minimum pro dítě od 6 do 15 roků – 2 670 korun.
- Životní minimum pro nezaopatřené dítě do 26 roků – 3 050 korun.
Zvyšování životního minima u lidí ve starobním důchodu
Pro důchodce, který žije sám, je dávka stejná jako u každého jiného jednotlivce – 4 250 korun z původních 3 860 korun. V případě, že spolu žijí dva důchodci, zda jsou manželé zde nehraje roli, pak je pro oba životní minimum stanovené na 7 440 korun z původních 6 750 korun.
Vliv zvyšování životního minima na jednotlivé složky příspěvků
- Zvýšení životního minima znamená, že více rodin bude mít nárok na příspěvek na dítě – nárok je při příjmu do 3,4 násobku životního minima.
- Zvýšení životního minima ovlivní nárok na porodné, dosáhne na něj více žen, kterým se narodí první nebo druhé dítě – nárok je při příjmu do 2,7 násobku životního minima.
- Více osob může mít díky zvýšení životního minima nárok na dávky hmotné nouze. Ti co už je pobírají, dosáhnou na vyšší částku.
U některých osob či rodin může navýšení negativně ovlivnit výši příspěvku na bydlení. Životní ani existenční minimum nezahrnuje nezbytné náklady na bydlení. Příspěvky na bydlení se řeší samostatně v rámci systému státní sociální podpory formou příspěvku na bydlení a v systému pomoci v hmotné nouzi.
