Ošetřování člena rodiny (OČR): Kdo na něj má nárok a kdy se vyplácí?

Ošetřovné je dávka z nemocenského pojištění, kterou zaměstnanec obdrží, když pečuje o závažně nemocného dospělého člena rodiny nebo o dítě mladší 10 let, jehož je rodičem. Pro péči o nemocné dítě se běžně používá zkratka OČR. Kdy se vyplácí ošetřování člena rodiny? Kdy na něj máte nárok? A kdo jej vystaví?

Kdy mám nárok na ošetřování člena rodiny?

Ošetřovné (OČR) je dávka z nemocenského pojištění, kterou mohou zaměstnanci čerpat při péči o nemocného člena rodiny. Zde jsou hlavní podmínky pro získání ošetřovného:

1. Účast na nemocenském pojištění: Aby měl zaměstnanec nárok na nemocenské pojištění, musí být do něj zapojen. To zpravidla znamená, že je v pracovním poměru a jeho zaměstnavatel za něj odvádí příslušné pojistné.
2. Ošetřovaná osoba: Ošetřovaná osoba musí být buď dítě mladší 10 let, nebo jiný člen domácnosti, jehož zdravotní stav vyžaduje péči. 
3. Doba ošetřování: Ošetřovné se vyplácí od prvního dne péče po dobu maximálně 9 kalendářních dní. Pro rodiče samoživitele je tato doba prodloužena na 16 kalendářních dní.
4. Potvrzení lékaře: Potřebu ošetřování musí potvrdit ošetřující lékař nemocné osoby vystavením Rozhodnutí o potřebě ošetřování.
5. Podání žádosti: Zaměstnanec musí neprodleně předat potvrzení svému zaměstnavateli, který pak podklady pro výplatu dávky předá příslušné OSSZ.

Změna OČR 2024

Nový paragraf na ošetřování člena rodiny upravuje pravidla ošetřovného tak, aby jej pojištěnec mohl čerpat v situaci, kdy jiná osoba, která pobírá rodičovský příspěvek, aktivně pracuje v nemocensky pojištěném zaměstnání, ze kterého je za ni hrazeno pojistné na sociální zabezpečení, nebo vykonává samostatnou výdělečnou činnost, a současně není na mateřské nebo rodičovské dovolené či nečerpá jiné pracovní volno. Tato úprava řeší situace, kdy se například matka vrátí do zaměstnání a v případě nemoci dítěte nebylo možné, aby ošetřovné čerpal otec nebo babička, ale pouze matka.

Změny OČR od 2025

Dne 7. května 2024 vláda schválila novelu zákona, která zavádí elektronickou komunikaci u dávek nemocenského pojištění – u ošetřovného, peněžité pomoci v mateřství, dlouhodobého ošetřovného, otcovské a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství. Princip bude obdobný jako u stávající eNeschopenky. Novela zákona rovněž navrhuje zavedení ošetřovného pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a zaměstnance pracující na základě dohod o provedení práce (DPP) a dohod o pracovní činnosti (DPČ). Tyto změny by měly vstoupit v platnost od ledna 2025, avšak návrh musí nejprve projít legislativním procesem.

Ošetřování člena rodiny: Podmínky

Podmínky ošetřovného pro rok 2024 se oproti roku 2023 nezměnily. Nárok na ošetřovné mají pouze zaměstnanci – délka pracovního úvazku nehraje roli. Na ošetřovné je nárok i ve zkušební nebo výpovědní době; po skončení pracovního poměru už nárok na ošetřovné nevzniká a není zde ani stanovena žádná ochranná lhůta.

Zaměstnanec má nárok na ošetřovné, pokud nemůže pracovat z důvodu:

• Ošetřování nemocného člena domácnosti, jehož stav vyžaduje ošetřování jinou fyzickou osobou – nemusí se jednat o příbuzného, ale podmínkou je společná domácnost
• Ošetřování blízkého příbuzného, jehož stav vyžaduje ošetřování jinou fyzickou osobou – platí pro příbuzné v přímé linii a podmínkou není společná domácnost
• Péče o zdravé dítě mladší 10 let z důvodů uzavření školského zařízení – (způsobeného havárií, epidemií či jinou nepředvídanou událostí). Ošetřovné také náleží v případech, kdy byla dítěti nařízena karanténa, nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla.

Podmínkou nároku na ošetřovné je, že ošetřovaná osoba žije se zaměstnancem v domácnosti nebo je jeho blízkým příbuzným (manžel/ka, registrovaný partner, sourozenec, rodič, rodič manžela, registrovaného partnera, prarodič). V případě rozvodu manželství a svěření dítěte soudem do střídavé péče obou rodičů se za domácnost považuje domácnost každého z těchto rodičů. Dávku ošetřovného lze čerpat opakovaně.

Kdo nárok na ošetřovné nemá:

• OSVČ, bez ohledu na to, zda si platí nebo neplatí dobrovolné nemocenské pojištění,
• lidé zaměstnaní na DPČ  nebo DPP,
• zaměstnanec, který byl v době prvních 14 kalendářních dní v dočasné pracovní neschopnosti.

Ošetřování člena rodiny: Kdo platí? 

Ošetřovné je dávka nemocenského pojištění, kterou vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Zaměstnavatel za zaměstnance odvádí nemocenské pojištění, a právě z tohoto pojištění se ošetřovné financuje. Dávku vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení podle sídla zaměstnavatele. Peníze se nejčastěji vyplácí rovnou na bankovní účet.

Ošetřování člena rodiny seniora

V případě ošetřování seniora je jednou z možností je dlouhodobé ošetřovné, které umožňuje zaměstnancům zůstat doma a pečovat o člena rodiny, který potřebuje dlouhodobou péči po propuštění z hospitalizace.

Podmínky pro dlouhodobé ošetřovné:

1. Hospitalizace: Ošetřovaná osoba musí být hospitalizována minimálně 4 dny a její zdravotní stav musí vyžadovat domácí péči po dobu alespoň 30 dní po propuštění.
2. Nemocenské pojištění: Ošetřující osoba musí být účastníkem nemocenského pojištění alespoň 90 dní v posledních 4 měsících před nástupem na ošetřovné.
3. Společná domácnost: Pokud nejde o přímého příbuzného, musí ošetřující osoba žít s ošetřovanou osobou ve společné domácnosti.

Jak žádat o dlouhodobé ošetřovné:

• Lékařské potvrzení: Ošetřující lékař vystaví potvrzení o potřebě dlouhodobé péče v den propuštění z nemocnice nebo do 3 pracovních dnů od podání žádosti.
• Podání žádosti: Žádost o dávku je třeba podat do 8 dnů po propuštění ošetřované osoby z hospitalizace.

Studujte kurz účetnictví

Výpočet OČR

Výše ošetřovného se od prvního dne stanovuje na 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za každý kalendářní den. Tento základ se vypočítá jako průměrný denní příjem za posledních 12 měsíců, který je snížen o tzv. redukční hranice.

Výpočet denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ = (hrubá mzda x 12 měsíců) : 365. Takto vypočítaný denní vyměřovací základ se dále upravuje podle stanovených redukčních hranic.

Redukční hranice jsou stanovené limity, které se používají při výpočtu denního vyměřovacího základu pro dávky, jako je ošetřovné. Tyto hranice slouží k tomu, aby se snížil denní vyměřovací základ, a tím i výsledná dávka, pokud příjem přesahuje určité úrovně. Redukční hranice se aplikují postupně, což znamená, že část příjmu do určité hranice se započítává plně, část nad touto hranicí se započítává jen částečně. Příjem nad další hranicí se nezapočítává vůbec. Tento postup zajišťuje, že dávky jsou více zaměřeny na osoby s nižšími příjmy.