Víte, v jakých situacích máte nárok na neplacené volno? Přečtěte si, kdy vám ho musí zaměstnavatel ze zákona poskytnout a kdy musíte podat žádost.

Nárok na neplacené volno

Existují případy, kdy potřebujete delší volno z práce. V některých situacích máte na neplacené nárok ze zákona, jindy se musíte dohodnout se zaměstnavatelem. Podívejte se níže na přehled.

Nárok na pracovní volno ze zákona

Podle zákoníku práce vám pracovní (neplacené) volno musí poskytnout po dobu*, kdy vykonáváte funkci:

  • senátora,
  • poslance,
  • člena zastupitelstva,
  • soudního znalce,
  • svědka (například u soudu)
  • či tlumočníka.

*Tato doba může činit až 20 dní ročně.

Za předem specifikovaných okolností vám neplacené volno musí dát také v následujících případech:

  • pomáháte-li jako člen horské služby při záchranné akci,
  • jste dobrovolníkem (např. při sčítání lidu nebo zdravotníkem Červeného kříže),*
  • jste vedoucím, zdravotníkem či instruktorem na dětském táboře.*

*Pokud tomu nebrání vážné provozní důvody. Na dětské tábory pak můžete odjet až na 3 týdny v roce.

V některých případech máte ze zákona nárok také na placené volno. Jedná se o situace, kdy nemůžete chodit do práce kvůli důležitým osobním překážkám. Těmi jsou například:

  • svatba v rodině,
  • pohřeb v rodině,
  • narození potomka,
  • stěhování na žádost zaměstnavatele.

Nárok na pracovní volno po dohodě se zaměstnavatelem

Není-li možnost pracovního volna zahrnuta v kolektivní smlouvě či vnitřních předpisech zaměstnavatele, záleží na oboustranné dohodě. Jedná se především o:

Ve výše uvedených případech byste měli podat žádost o neplacené volno. Univerzální vzor platný pro všechny zaměstnavatele však neexistuje (většinou se liší formou i obsahem). Proto je vhodné nechat si ho vytvořit ve firmě, kde pracujete.

Jak je to s neplaceným volnem ve zkušební době?

Neplacené volno ve zkušební době čerpat můžete. Počítejte však s tím, že se vám o dny, po které nebudete do práce chodit, prodlouží.

Neplacené volno a zdravotní pojištění

Doplatek zdravotního pojištění se posuzuje podle toho, zda bylo neplacené volno poskytnuto po dobu celého kalendářního měsíce či pouze po jeho část. V prvním případě jste povinni odvést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílu mezi nulovým vyměřovacím základem a výší minimální mzdy (14 600 Kč v roce 2020). Ve druhém případě může dojít k následujícím situacím:

  • měsíční vyměřovací základ bude roven nebo vyšší než minimální mzda – doplatek nemusíte odvést,
  • měsíční vyměřovací základ bude nižší než minimální mzda – doplatek ve výši 13,5 % rozdílu mezi oběma částkami prostřednictvím zaměstnavatele odvést musíte.

Během neplaceného volna v případě nezapočitatelného příjmu platit zálohy na sociálním pojištění nemusíte.

Tip: Pamatujte však na to, že pokud ho budete čerpat delší dobu (např. z důvodu dlouhodobého cestování), může dojít ke snížení výše důchodu, na který budete mít nárok. V průběhu neplaceného volna nemůžete dostat náhradu mzdy ani nemocenskou.

Zdroj: euro.cz, pruvodcepodnikanim.cz, penize.cz

Mám zájem o odběr newsletteru