Ať už tomuto nekalému způsobu chování říkáme kyberšikana, počítačová šikana, kybernetická šikana nebo cyberbullying, faktem zůstává, že se jedná o formu psychické šikany, která se pouze přesunula do kyberprostoru. Doba otevírá dveře novým způsobům ubližování a internetové prostředí, kde se nyní nachází již téměř každý pod svými profily na sociálních sítích, tomu bohužel napomáhá. Jak se bránit kyberšikaně a umíte ji rozeznat?

Co je kyberšikana?

Kyberšikana představuje moderní formu šikany tak, jak ji známe, avšak v počítačovém prostředí. Pojem kyberšikana zahrnuje různé formy online zneužívání jako například vydírání, ztrapňování a výsměch, obtěžování, zastrašování, ubližování nebo dokonce zastrašování a vyhrožování. Pro tento účel agresoři využívají informačních nebo komunikačních technologií.

Může probíhat nejen přes počítač a telefon, ale i tablet nebo herní konzoli. Nejčastěji se s ní setkáváme na sociálních sítích, ať už v nenápadné formě nepříjemných komentářů nebo zpráv, ale i v agresivní formě vyloženého vyhrožování nebo vydírání často anonymními nebo falešnými profily. Setkat se s ní však běžně můžeme i v diskuzních fórech, telefonické komunikaci, online videích, e-mailech, hrách nebo na blogu například pomocí komentářů.

Rizika kyberšikany

Podobně jako u šikany se i kyberšikana vyznačuje systematičností a dlouhodobým trváním, které přináší několik rizik. Jedná se o velmi nebezpečné chování. Jeho oběti výrazně poškozuje, především na psychickém zdraví. Oběť kyberšikany se nachází pod dlouhodobým psychickým tlakem, který má za následek potíže se sebevědomím, soustředěností a výkonem. Postupný psychický tlak může vést až k paranoie, úzkostem a depresím a v nejvážnějších případech skončí až sebevraždou oběti.

Agresor je většinou schovaný pod rouškou anonymity, která mu přináší značnou výhodu v poškozování oběti. Nebývá ani výjimkou, že se jedná o celou skupinu útočníků, kteří si zasedli na jednu nebo více obětí.

Riziko kyberšikany také spočívá v tom, že u většiny druhů šikany se situace může uklidnit po jejím vyřešení, odhalení agresorů apod. V případě kyberšikany je však záznam tohoto chování navždy uložen ve virtuálním prostoru. Velmi rychle se zde šíří, kdokoliv si jej může uložit, vyfotit a důkazy tedy vesele žijí svým životem na internetu. Pachatele je také mnohem těžší odhalit.

Druhy kyberšikany

Pokud jste se s kyberšikanou nikdy nesetkali, bude pro vás možná překvapením, jak velmi rozšířená je. Dokonce se jedná o tak “běžný” jev, že již bylo pojmenováno několik druhů počítačové šikany.

  1. Kyberharašení – možná nejběžnějším druhem kybernetické šikany je kyberharašení, které představuje neustálé kontaktování oběti pomocí SMS zpráv, e-mailů a jiných zpráv. Této nevyžádané a opakované komunikaci se velmi těžko brání a agresor ji zpravidla nechce ukončit. Obsah zpráv snad nemusíme ani přibližovat.
  2. Kyberstalking – v případě stalkingu útočník neustále sleduje svoji oběť, narušuje její soukromí a pocit bezpečí za pomoci internetového prostředí. Sledovat ji může pomocí sociálních sítí, mobilu i počítače. Velmi zajímavé je, že se agresoři často považují za oběť.
  3. Flaming – jedná se o slovní napadání, kdy se útočník pouští do nejrůznějších diskuzí na internetu, pod články a příspěvky ostatních a úmyslně chce rozdmýchat hádku nebo nepříjemnou diskuzi. Tito lidé se vyloženě baví napadáním ostatních v komentářích. Nebojí se vulgarismů, rasismu nebo osobních urážek.
  4. Sexting – spočívá v posílání a zveřejňování textů, fotografií nebo videí se sexuální tématikou. Útočník oběť vydírá na základě získaných intimních dokumentů a vyhrožuje zveřejněním nebo ukázáním rodičům. Často své oběti nutí pod touto výhružkou k úkonům, které by jindy nevykonaly, ke lhaní nebo i kriminální činnosti. Materiály zdaleka nemusí být pravé, agresoři si rádi vyrobí vlastní ve Photoshopu apod., dokonce se nemusí ani jednat o důvěryhodné zfalšování, přesto se oběť stydí a ponižuje.
  5. Ostrakizace (Vyloučení) – jak již název napovídá, jedná se o vyloučení z určité skupiny, společnosti apod. Většinou se útočníci postarají o to, aby o vyloučení jedince ostatní veřejně věděli a tím ho ponížili. Ten se poté může cítit bezvýznamný, odstrčený a nechtěný.
  6. Happy Slapping – se slovem šťastný (happy) nemá tento útok zcela nic společného. Tento druh kyberšikany vznikl ve Velké Británii a má i fyzický dopad na oběť. Ve většině případů si agresor vyhlídne jedince na sociálních sítích, například na Facebooku nebo Instagramu, a poté jej napadne ve skutečném světě (oblíbené je například fackování oběti). Čin je většinou natočen a vyvěšen na internetu, což již několikrát vedlo k sebevraždě oběti.
  7. Kybergrooming – velmi nebezpečnou formou se také stává kybergrooming, kdy je utlačovaný donucen k osobní schůzce. Velmi často se v tomto případě setkáváme s pedofily, kteří lákají ven nezletilé děti. Poté je většinou nutí k různým trestným činům či dochází ke znásilnění a fyzickému napadání.
Jak se bránit kyberšikaně?

Jak se bránit kyberšikaně?

Samotný výčet forem kyberšikany vypovídá i o následcích, které jsou s ní spojeny. Už z pouhého čtení o nich člověku mrazí, natož když se vžijeme do role oběti. Jak se tedy bránit a pomoci ostatním, pokud se s počítačovou šikanou setkali?

Stali jste se svědkem kyberšikany? Jak byste se měli zachovat?

Scrollujete po sociálních sítích nebo pročítáte diskuzi s přáteli a vidíte, že se někdo opakovaně dopouští nevhodného chování vůči druhé osobě? Jak se v takové situaci zachováte? Nehrajte si na mrtvého brouka a snažte se pomoci šikanovanému. Při správném postupu nemusíte mít strach, že byste se i vy stali obětí agresora.

Několik kroků, které můžete učinit:

Zkontaktujte soukromě utlačovaného a zkuste si s ním o celé situaci taktně promluvit. Možná právě někoho hledá, kdo by mu se situací pomohl nebo si také nemusí uvědomovat, do jaké situace se dostal. Vysvětlete mu, že si nezaslouží takové chování a nabídněte mu pomocnou ruku.

Vyhledejte společně pomoc nebo se alespoň ujistěte, že ví kde hledat. Svěřit se může autoritě v podobě specialisty, rodiče nebo učitele. Běžně se s kyberšikanou setkávají i dospělý jedinci. Pomoc odborníků není žádná ostuda, můžete předejít mnohem horším situacím.

Vytvořte si důkazy o nekalé činnosti. Stačí snímky obrazovky, vytisknout e-maily apod. I v prostředí sociálních sítí se můžete obrátit přímo na pomoc samotné aplikace. Veškeré nevhodné chování nahlaste správcům nebo zřizovateli. Může dojít k blokaci účtu apod. Ve většině sociálních sítí najdete tlačítko nahlásit hned pod příspěvkem.

Kyberšikana se týká přímo vás?

Bránit se sám proti kyberšikaně rozhodně nepředstavuje lehký úkol. Důležité však je, uvědomit si o jak závažný problém se jedná a že pokud nezačnete jednat co nejdříve, šikana agresora nepřestane jen tak bavit. Právě naopak. Jestliže útočník uvidí, že se mu daří položit vás na kolena a prochází mu to, nemá důvod přestat.

Jak už bylo řečeno pořiďte si důkazy a nahlaste celou událost nějaké autoritě. Může se jednat o rodiče, učitele nebo třeba školního poradce. Velmi často se však stává, že se přesně těmto lidem svěřit nechcete – důvodem může být stud, citlivý obsah apod. V takovém případě se obraťte na linku bezpeční, krizové centrum, psychologa nebo policii. Možností je spousta, využijte je. Například policie může dotyčného vypátrat pomocí IP adresy.

Dále můžete dotyčného nahlásit v rozhrání sociální sítě nebo požádat Google o vymazání obsahu, který vás poškozuje. Lze zablokovat celá skupina, stránka nebo třeba telefonní číslo.

Nejdůležitějším bodem je však prevence, díky které nemusí k výše zmíněným situacím vůbec dojít. Každý člověk by měl znát základní pravidla, jak se na internetu chovat:

  • Vážit si své hodnoty, soukromí apod.
  • Nezveřejňovat a neposílat nikomu citlivý obsah, intimní fotografie a jiné soubory.
  • Chránit své sociální sítě, e-mail a další účty silným heslem, které nikomu nesděluje.
  • Nenavštěvovat pochybné stránky, kde se vyskytuje mnoho počítačových virů a používat antivirový program.
  • V případě dětí by měli silnou roli zahrát rodiče, kteří se svými dětmi komunikují, vnímají jejich potřeby a informují je.

Řešení nespočívá v izolaci od virtuálního světa, prostá informovanost a prevence poslouží mnohem lépe. Možná vám nyní vaše situace připadá bezvýchodná, avšak zachovejte si pozitivní mysl a jednejte. Nemůžete spoléhat na to, že to jednou zmizí nebo že to někdo vyřeší za vás.

Jak se na kyberšikanu dívá legislativa?

Zákon zatím nedefinuje pojem kyberšikana jako trestný čin, avšak její důsledky mohou být vyhodnoceny jako porušení legislativy hned v několika případech. Za důsledky šikanování může být agresor odsouzen dle Trestního zákona č. 306/2009Sb například v případě:

  • Ublížení na zdraví (§ 146)
  • Vydírání (§ 175)
  • Pomluva (§ 184)
  • Omezování osobní svobody (§ 171)
  • Násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci (§ 352)
  • Zneužití dítěte k výrobě pornografie (§ 193)
  • Nebezpečné pronásledování (§ 354)
  • Pohlavní zneužívání (§ 187)

Setkali jste se někdy s kyberšikanou? Jak jste se zachovali nebo co byste v tomto případě doporučili oběti?

 

Mám zájem o odběr newsletteru