Čtyřdenní pracovní týden – realita blízké budoucnosti?

V České republice se v roce 1968 zavedl pětidenní pracovní týden – vstoupila v platnost vyhláška ministerstva práce, která pětidenní pracovní týden stanovila a ukončila tak dlouhé období pracovní soboty. Nejen pro zaměstnance, ale i pro školáky to znamenalo den volna navíc. Oddělování pěti pracovních dní od víkendového odpočinku je v dnešní době samozřejmostí. Ve světě se však testuje ještě kratší čtyřdenní pracovní týden. V Evropě tento trend testoval v letech 2015 – 2019 Island. Stále nové technologie, a s tím spojená automatizace a digitalizace, jsou faktory, které práci stále zrychlují a možnost kratšího týdne je možná reálnou vidinou do budoucnosti.

Výsledky čtyřdenního pracovního týdne 

Island

Islandského experimentu zkráceného pracovního týdne se mezi lety 2015 – 2019 zúčastnilo 2 500 osob. Pohled samotných zaměstnanců byl jednoznačný – nižší riziko syndromu vyhoření a stresu a celkové zlepšení zdraví. Zaměstnavatelé uvedli, že produktivita zůstala stejná, ne-li lepší. Výsledek experimentu byl takový, že většině lidí vyhovuje 35 hodin týdně práce. Tedy o 5 hodin méně než je běžné, za zachování stejného platu. Na základě úspěšného projektu v současné době 86 % Islanďanů má, nebo může mít, čtyřdenní pracovní týden.

Španělsko

Ve Španělsku se dokonce vyčlenilo ze státního rozpočtu pro experiment zkráceného týdně  50 milionů eur po dobu tří let. V prvním roce obdrží zaměstnavatel 100% náhradu nákladů za experiment, ve druhém 50 % a ve třetím 33 %. Tamní vláda schválila v roce 2021 testování pracovního týdne od pondělí do čtvrtka, nebo od úterka do pátku – 32 hodin týdně. Projekt se zatím testuje na společnostech, které projeví zájem, ale zároveň to pro zaměstnavatele nesmí představovat žádné riziko. Ekonomové doufají v pozitivní dopad zkráceného pracovní týdne a slibují vyšší efektivitu zaměstnanců.

Belgie

Jako poslední zde zmíníme Belgii, která tento trend aktuálně řeší. Návrh vlády je takový, že lidé budou pracovat čtyři dny v týdnu se stejným objemem práce a stejnou mzdou. Celý proces by měl být velmi flexibilní – zaměstnancům by bylo umožněno pracovat deset hodin denně, aby za čtyři dny všechno stihli. Mohou si však sami zvolit zda jeden týden budou pracovat více hodin a druhý o něco méně, tak, aby dokonale skloubili soukromý život, včetně rodičovství, a pracovní život.

Zajímavost: Průkopník pětidenního pracovního týdne byl americký podnikatel Henry Ford, který zkrátil práci svých zaměstnanců na pět dní už v roce 1926. Zjistil, že jeho lidé stihnou podobné množství práce, jen ji dělají efektivněji –  protože odpočinutí pracovníci pracovali rychleji a dělali méně chyb. Zkrácený pracovní týden umožnil zaměstnancům věnovat více času nejen sobě ale i své rodině.

Čtyřdenní pracovní týden v Česku

Vlivem stále vyvíjející se automatizace a robotizace se o tomto trendu mluví i u nás. V roce 2021 to bylo jedno z hlavních témat poslankyně Jany Maláčové. Možnost čtyřdenního pracovního týdne se však odvíjí od konkrétního podniku a zaměření. Čeští ekonomové jsou navíc k možnosti nového pracovního týdne zatím velmi skeptičtí. Průkopníkem nového systému byla zajisté pandemie koronaviru. Spoustu lidí zůstalo doma v režimu home office se zkrácenou pracovní dobou.

Názory na čtyřdenní pracovní týden se velmi liší – rozložení práce do čtyř dní si umí představit většina Čechů, i když by to znamenalo intenzivnější nasazení, které by se však vynahradilo třídenním víkendem. Pro některé lidi by byl zkrácený týden velmi stresující a vítají spíš možnost si práci rozložit do pěti dnů, přičemž jsou tyto dny klidnější.

Uvítali byste možnost čtyřdenního pracovního týdne i u nás? Své názory a postoje k tomuto tématu nám můžete sdělit do komentářů.