Neplacené volno je specifickým typem pracovního volna, při kterém zaměstnanec dočasně nevykonává práci, ale zároveň mu nenáleží mzda ani její náhrada. V některých případech na něj máte nárok ze zákona, jindy záleží na dohodě se zaměstnavatelem. Jaké jsou podmínky, pravidla a možnosti čerpání neplaceného volna podle zákoníku práce? To se dozvíte v dnešním článku.
Obsah
Zákoník práce a neplacené volno
Podle § 199 zákoníku práce a nařízení vlády č. 590/2006 Sb. se neplacené volno dělí na dvě kategorie:
- Neplacené volno, na které má zaměstnanec nárok ze zákona – například při doprovodu osoby k lékaři, stěhování, účasti na pohřbu nebo návštěvě vzdáleného zdravotnického zařízení.
- Neplacené volno, které schvaluje zaměstnavatel – například při cestování, péči o člena rodiny nebo studiu. V těchto případech je nutná písemná žádost o NV a souhlas zaměstnavatele.
Žádost o neplacené volno by měla být vždy písemná, s uvedením důvodu a délky volna. Zaměstnavatel může žádost zamítnout, pokud by volno narušilo provoz firmy. Během NV se neplatí daň z příjmu ani sociální pojištění, ale zdravotní pojištění je povinné – v roce 2025 činí minimální měsíční částka 2.808 Kč.
Dlouhodobé neplacené volno
Dlouhodobé NV, např. na několik měsíců není upraveno zákonem jako nárokové. Jeho čerpání závisí výhradně na dohodě se zaměstnavatelem. Může být využito například pro péči o dítě po rodičovské dovolené, studium nebo osobní projekty. Během tohoto volna si zaměstnanec musí sám hradit zdravotní pojištění, pokud není státním pojištěncem.
Neplacené volno ve zkušební době
I během zkušební doby může zaměstnanec podat žádost o NV, například kvůli stěhování nebo rodinným záležitostem. Zaměstnavatel však není povinen žádosti vyhovět. Pokud volno schválí, zkušební doba se o dobu volna prodlužuje.
Důvody pro neplacené volno podle zákoníku práce
Zaměstnanec má nárok na neplacené volno v těchto případech:
- Svatba: Vlastní svatba: 2 dny volna, z toho 1 den neplacený. Svatba dítěte nebo rodiče: 1 den NV.
- Narození dítěte: Účast u porodu: NV na dobu nezbytně nutnou. Odvoz partnerky do porodnice: placené volno.
- Stěhování: Až 2 dny NV.
- Doprovod k lékaři: Doprovod blízkého příbuzného: placené volno. Doprovod vzdálenějšího příbuzného nebo dítěte do školského poradenského zařízení: NV.
- Návštěva lékaře: Pokud je zdravotnické zařízení vzdálené od bydliště: NV.
- Dopravní překážky: Zpoždění vlaku, kolaps dopravy: NV na dobu nezbytně nutnou.
- Hledání nové práce: Při výpovědi ze strany zaměstnance: NV až půl dne týdně. Při výpovědi ze strany zaměstnavatele: placené volno.
- Veřejný zájem: Účast u soudu jako svědek, výkon veřejné funkce, pomoc při živelních událostech, činnost v Horské službě apod.
Nenárokové důvody na základě dohody se zaměstnavatelem
Zaměstnanec může požádat o neplacené volno například:
- Péče o dítě po rodičovské dovolené.
- Cestování nebo rekreace (např. delší dovolená, cesta kolem světa).
- Studium nebo osobní rozvoj.
- Rodinné záležitosti (např. péče o nemocného člena rodiny).
- Vyčerpání řádné dovolené a potřeba dalšího volna.
V těchto případech je nutná písemná žádost o NV a souhlas zaměstnavatele. Zaměstnavatel může žádost zamítnout bez udání důvodu.
Neplacené volno nařízené zaměstnavatelem: Co říká zákon?
Podle českého zákoníku práce zaměstnavatel nemůže zaměstnanci jednostranně nařídit neplacené volno. Tento typ volna je vždy založen na žádosti zaměstnance a vzájemné dohodě mezi oběma stranami.
Proč nelze neplacené volno nařídit?
Neplacené volno slouží k řešení osobních záležitostí zaměstnance, nikoli k překonávání provozních problémů firmy. Pokud má zaměstnavatel například nedostatek zakázek nebo prostoje ve výrobě, musí využít jiné nástroje zákoníku práce, jako jsou:
- překážky na straně zaměstnavatele (§ 207 a § 209 zákoníku práce),
- částečná nezaměstnanost,
- dohoda o změně pracovní doby nebo pracovního poměru.
Pokud by zaměstnavatel pokusil se zaměstnanci nařídit neplacené volno bez jeho souhlasu, může se jednat o:
- porušení pracovněprávních předpisů,
- neoprávněné omezení práv zaměstnance,
- riziko sankcí ze strany inspekce práce.
Zaměstnanec má právo se bránit například podáním stížnosti na oblastní inspektorát práce.
Neplacené volno a jeho dopad na pojištění a daně
Neplacené volno má významné dopady na odvody na zdravotní a sociální pojištění i na daň z příjmu. Zde je přehled, jak se jednotlivé oblasti řeší podle aktuální legislativy v ČR:
Zdravotní pojištění
Krátkodobé neplacené volno (např. několik dní)
- Pokud zaměstnanec během měsíce odpracuje dostatečný počet dní a jeho hrubá mzda přesáhne minimální mzdu (v roce 2025 je to 20.800 Kč), neplacené volno nemá vliv na výpočet zdravotního pojištění.
Dlouhodobé neplacené volno (např. celý měsíc)
- Pokud zaměstnanec neodpracuje žádný den a není státním pojištěncem, musí sám uhradit zdravotní pojištění ve výši 13,5 % z minimální mzdy, tedy 2.808 Kč měsíčně.
- Zaměstnavatel obvykle pojistné odvede a zaměstnanec mu částku následně uhradí podle dohody.
Výjimky – kdo neplatí zdravotní pojištění
Zaměstnanec nemusí platit zdravotní pojištění, pokud je:
- na mateřské nebo rodičovské dovolené,
- starobní nebo invalidní důchodce,
- student do 26 let,
- osoba pečující celodenně o dítě do 7 let nebo dvě děti do 15 let,
- evidovaný uchazeč o zaměstnání.
Sociální pojištění
- Během neplaceného volna se sociální pojištění neplatí, protože zaměstnanec nemá žádný příjem.
- Toto období se nezapočítává do důchodového pojištění, což může mít vliv na výši budoucího důchodu.
Daň z příjmu
- Pokud zaměstnanec nemá příjem, neplatí ani daň z příjmu.
- Neplacené volno není důvodem pro povinné podání daňového přiznání, pokud zaměstnanec nemá jiné zdanitelné příjmy.
