Od 1. ledna 2026 vstoupily v účinnost zásadní změny v povinnosti auditu účetních závěrek. Tyto změny vycházejí z novely zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, publikované ve Sbírce zákonů dne 2. září 2025. Novela přináší výrazné zvýšení limitů a zároveň zúžení okruhu účetních jednotek, které musí audit povinně absolvovat.
Obsah
Co se mění od roku 2026
Od 1. ledna 2026 došlo k zásadní změně: malé účetní jednotky již nebudou mít povinnost nechat si ověřovat účetní závěrku auditorem. Tato změna vyplývá z novely zákona o účetnictví, která ruší ustanovení § 20 odst. 1 písm. c) a d). Tím se zcela odstraňuje dosavadní povinnost auditu u malých jednotek, které ji do roku 2025 měly v případě, že překročily stanovené limity nebo spadaly do určitých právních forem, typicky akciových společností.
Pro koho povinný audit zůstává
Zatímco malé účetní jednotky budou od roku 2026 z povinnosti vyňaty, povinný audit se i nadále bude týkat těchto skupin:
1. Střední účetní jednotky
Střední firmy budou mít povinnost auditu vždy, protože jejich velikost obvykle signalizuje vyšší ekonomický význam a složitější strukturu účetnictví. Novela rovněž stanovuje nové, výrazně vyšší limity pro určení, zda účetní jednotka spadá do střední kategorie (např. aktiva nad 120 mil. Kč, obrat nad 240 mil. Kč). Splnění dvou ze tří kritérií ve dvou po sobě jdoucích účetních obdobích znamená povinnost auditu.
2. Velké účetní jednotky
Velké firmy mají povinnost auditu ze zákona i nadále. Tyto subjekty obvykle dosahují vysokých obratů a rozsáhlých aktiv, a proto u nich audit funguje jako klíčový nástroj důvěryhodnosti pro investory, banky a regulátory. Povinnost auditu u velkých jednotek se nemění.
3. Subjekty veřejného zájmu
Bez ohledu na svou velikost zůstávají povinnému auditu podřízeny všechny tzv. subjekty veřejného zájmu, mezi které patří například:
- banky,
- pojišťovny,
- penzijní společnosti,
- emitenti cenných papírů.
Tyto subjekty jsou auditovány z důvodu vysokých nároků na transparentnost a ochranu veřejného zájmu. Povinnost se tedy nemění ani po roce 2026.
Nové limity pro povinný audit od roku 2026
Aby účetní jednotka spadala do kategorie střední nebo velké (a tedy měla audit povinně), musí překročit alespoň dvě ze tří kritérií ve dvou po sobě jdoucích účetních obdobích.
| Kritérium | Nový limit od roku 2026 | Původní limit |
|---|---|---|
| Aktiva | 120 mil. Kč | 40 mil. Kč |
| Roční obrat | 240 mil. Kč | 80 mil. Kč |
| Počet zaměstnanců | více než 50 | 50 |
Tato inflační úprava výrazně zmenšuje počet firem, které budou povinný audit podstupovat. Odhadují se tisíce podniků, které od roku 2026 auditem projít nemusí.
Přechodná ustanovení a časové hledisko
- Pro účetní období započatá před 1. 1. 2026 se použije dosavadní právní úprava.
- Pro účetní období započatá od 1. 1. 2026 se již malé účetní jednotky auditovat nepovinně.
U účetních jednotek, jejichž účetní rok odpovídá kalendářnímu roku:
- k 31. 12. 2023 platí původní limity,
- k 31. 12. 2024 již platí limity novelizované.
Proč se pravidla mění
Inflační vlivy a zastaralé limity
Jedním z nejzásadnějších argumentů je fakt, že limity pro povinný audit i kategorizaci účetních jednotek zůstávaly přibližně 15 let beze změny. Za tu dobu narostly:
- průměrné obraty firem,
- hodnota majetku,
- mzdové náklady,
- celkový objem ekonomické aktivity.
Kvůli tomu se do povinného auditu postupně dostávaly i firmy, které původně spadaly mezi malé a audit pro ně nebyl zamýšlen. Jak uvádí Komora auditorů i odborné portály, právě inflační nárůsty byly důvodem k výraznému zvýšení limitů pro audit i kategorizaci. Výsledkem je, že nová legislativa limity navýšila až trojnásobně, aby odpovídaly reálným ekonomickým podmínkám. Například limit obratu se zvyšuje z 80 mil. Kč na 240 mil. Kč.
Nepřiměřená administrativní a finanční zátěž pro malé firmy
Pro mnoho malých podniků představoval povinný audit:
- velkou administrativní zátěž – nutnost předkládat dokumenty, připravovat podklady, vysvětlovat postupy,
- výraznou finanční zátěž – audit často stojí statisíce korun, u některých subjektů dokonce i více.
Podle dostupných údajů se náklady na audit běžně pohybují od nižších statisíců až po miliony korun, a to v závislosti na velikosti a komplexnosti firmy. Právě to je pro malé podniky značně zatěžující a často neekonomické.
Potřeba zpřehlednit systém kategorizace účetních jednotek
Původní právní úprava byla poměrně složitá a vedla k situacím, kdy například dvě společnosti spadaly do stejné kategorie, ale pouze jedna z nich měla povinnost nechat si účetní závěrku auditovat, zatímco druhá nikoli. To způsobovalo nerovné podmínky uvnitř jedné skupiny účetních jednotek.
Novela tuto nerovnost odstraňuje tím, že malé účetní jednotky z povinného auditu zcela vyřazuje. Povinnost auditu se nově týká pouze jasně definovaných skupin – tedy středních, velkých účetních jednotek a subjektů veřejného zájmu. Hlavním cílem změny je nastavit jednoduchý, přehledný a logický systém, kde bude samotná velikost účetní jednotky rozhodujícím kritériem pro to, zda musí být audit provedena.
Jak se změny dotknou firem?
Firmy, které si poleví
Malé účetní jednotky, které doposud povinně audit podstupovaly, od roku 2026 tuto povinnost mít nebudou. Odhadem půjde až o 10 tisíc firem.
Firmy, které si povinnost udrží
Střední a velké účetní jednotky, a to již pro první účetní závěrku po zařazení do dané kategorie.
Novela zákona o účetnictví účinná od 1. ledna 2026 zásadně mění povinnosti týkající se auditu účetní závěrky:
- Malé účetní jednotky již audit mít nemusí.
- Povinnost auditu zůstává pouze pro střední, velké a subjekty veřejného zájmu.
- Došlo k významnému navýšení limitů pro kategorizaci i povinný audit (120 / 240 / 50).
- Změny se uplatní u účetních období započatých od roku 2026.
Výsledkem je snížení administrativní zátěže pro podnikatele a výrazná redukce počtu auditovaných subjektů.
