Dohadné položky představují důležitý nástroj účetnictví, který umožňuje správné časové rozlišení nákladů a výnosů. Používají se tehdy, když účetní jednotka zná skutečnost, že vznikl náklad nebo výnos, ale nemá k dispozici přesnou částku nebo doklad. V praxi se nejčastěji setkáváme s dohadnými položkami pasivními, které se účtují na účet 389 – Dohadné účty pasivní.
Obsah
Kdy se v praxi využívají dohadné účty?
O dohadných položkách je nutné účtovat zejména k datu účetní závěrky, tedy k rozvahovému dni. V některých případech však může účetní jednotka přistoupit k jejich účtování i průběžně – například měsíčně – pokud to vyžaduje interní reporting nebo potřeby vedení. Frekvence a způsob účtování by měly být jasně definovány ve vnitřní účetní směrnici.
Dohadné účty se dělí na:
- Aktivní (388) – zachycují očekávané pohledávky
- Pasivní (389) – slouží k evidenci očekávaných závazků
Účtování dohadných položek
Vznik dohadné položky:
Při uzávěrce účetního období se účtuje odhadovaná částka nákladu nebo výnosu:
- MD nákladový účet (např. 518 – služby)
- DAL 389 – Dohadné účty pasivní
Např. odhad nákladů na právní služby za prosinec, které budou fakturovány až v lednu.
Rozpuštění dohadné položky:
V následujícím období, kdy dorazí faktura nebo jiný doklad, se dohadná položka rozpustí:
- MD 389 – Dohadné účty pasivní
- DAL 321 – Dodavatelé
Tím se dohadná položka vyrovná a účetnictví zůstává správně časově rozlišené.
Typy dohadných položek:
- Pasivní (účtová skupina 38x) – očekávané závazky (např. nevyfakturované služby, mzdy, energie).
- Aktivní (méně časté) – očekávané pohledávky.
Na co si dát pozor?
- Správný odhad částky – měl by být co nejpřesnější, ideálně na základě smluv nebo předchozích období.
- Dokladování – i když není faktura, je vhodné mít interní doklad nebo výpočet.
- Rozpuštění včas – při obdržení faktury je nutné dohadnou položku zrušit, aby nedošlo k duplicitnímu zaúčtování.
Rozdíl mezi časovým rozlišením a dohadnými položkami
Časové rozlišení a dohadné položky jsou nástroje pro správné zachycení nákladů a výnosů v účetním období, ke kterému skutečně patří. Rozdíl spočívá v míře jistoty:
- Časové rozlišení (např. náklady příštích období, výdaje příštích období) se používá, když je částka známá a doložená (např. faktura dorazila, ale týká se příštího období).
- Dohadné položky se používají, když částka není přesně známa nebo není k dispozici doklad, ale je jisté, že náklad nebo výnos vznikl.
Dohadné účty aktivní
Dohadné účty aktivní využíváme tehdy, když víme, že nám vznikla pohledávka, ale nemáme k dispozici všechny potřebné informace – například chybí přesná částka nebo doklad. Typickým příkladem je pojistná událost: víme, že máme nárok na pojistné plnění, ale pojišťovna do konce účetního období nevyčíslí jeho výši. V takovém případě je vhodné zaúčtovat dohadnou položku aktivní na základě kvalifikovaného odhadu.
Jak účtovat?
K rozvahovému dni:
- MD 388 – Dohadné účty aktivní
- DAL 6xx – Výnosy
Po obdržení přesných údajů od pojišťovny nebo jiného subjektu dojde k nahrazení dohadné položky skutečnou pohledávkou.
Možnosti účtování podle skutečné výše:
- Skutečná částka odpovídá odhadu:
- MD 311 – Odběratelé (nebo jiný pohledávkový účet)
- DAL 388 – Dohadné účty aktivní
- Skutečná částka je vyšší než odhad:
- MD 311 – Odběratelé
- DAL 388 – Dohadné účty aktivní
- DAL 6xx – Výnosy (rozdíl mezi skutečností a odhadem)
- Skutečná částka je nižší než odhad:
- MD 311 – Odběratelé
- MD 6xx – Výnosy (rozdíl mezi skutečností a odhadem)
- DAL 388 – Dohadné účty aktivní
Dohadné položky pomáhají zajistit, že náklady a výnosy jsou zaúčtovány ve správném období.
Dohadné účty pasivní
Dohadné účty pasivní využíváme tehdy, když víme, že účetní jednotce vznikl závazek, ale nemáme k dispozici všechny potřebné informace – například chybí faktura nebo přesná částka. V takovém případě nelze účtovat přímo o závazku, a proto použijeme dohadnou položku.
Typickým příkladem jsou nevyfakturované dodávky služeb nebo energií. Například u elektrické energie, která je spotřebovávána průběžně, může vyúčtování dorazit až po rozvahovém dni. Účetní jednotka musí náklady odhadnout a zaúčtovat je jako dohadnou položku.
Mezi další případy patří:
- Náhrady škod, pokud není k rozvahovému dni známá přesná výše plnění.
- Odměny zaměstnancům, pokud je k rozvahovému dni zřejmé, že na ně vznikl nárok.
Účtování dohadné položky pasivní
K rozvahovému dni:
- MD 5xx – Nákladový účet (např. služby, energie, mzdy)
- DAL 389 – Dohadné účty pasivní
Po obdržení faktury nebo jiného dokladu se dohadná položka nahradí skutečným závazkem.
Možnosti účtování podle skutečné výše
- Skutečná částka odpovídá odhadu:
- MD 389 – Dohadné účty pasivní
- DAL 321 – Dodavatelé (nebo jiný závazkový účet)
- Skutečná částka je vyšší než odhad:
- MD 389 – Dohadné účty pasivní
- MD 5xx – Náklady (rozdíl mezi skutečností a odhadem)
- DAL 321 – Dodavatelé
- Skutečná částka je nižší než odhad:
- MD 389 – Dohadné účty pasivní
- DAL 321 – Dodavatelé
- DAL 5xx – Náklady (rozdíl mezi skutečností a odhadem)
Dohadné položky jsou klíčovým prvkem správného účetnictví, zejména při uzávěrce roku. Pomáhají zajistit, že náklady a výnosy jsou zaúčtovány ve správném období, i když chybí faktura nebo přesná částka. Správné použití dohadných účtů aktivních i pasivních zvyšuje věrohodnost účetní závěrky a odpovídá principům účetnictví.
