Myšlenková mapa je skvělý nástroj pro vizuální a strukturované uspořádání myšlenek a informací. Lze ji skvěle využít jako pomůcku při učení. Pomáhá zvyšovat kreativitu, zlepšovat komunikaci a zvyšovat produktivitu.
Obsah
Co je myšlenková mapa?
Myšlenková mapa je vizuální nástroj, který organizuje klíčové myšlenky a jejich vzájemné vztahy. Nachází uplatnění nejen v marketingu a managementu, ale také při učení a řešení různých problémů. Vychází z centrálního tématu nebo myšlenky, od které se odvíjejí větve představující související podtémata nebo koncepty. Každá větev se může dále rozvětvovat na menší podvětve, čímž vzniká hierarchická struktura, která usnadňuje organizaci myšlenek. Tento způsob zobrazení informací podporuje kreativní myšlení a usnadňuje zapamatování a pochopení složitých konceptů.
Kde se vzala myšlenková mapa?
Myšlenkové mapy mají dlouhou historii, která sahá až do starověku:
- Starověk: První použití myšlenkových map lze nalézt již ve třetím století našeho letopočtu. Novoplatónský filosof Porfyrios z Tyru použil grafickou vizualizaci pro Aristotelův koncept třídění věcí.
- Středověk: Katalánský filosof Ramon Llull ve středověku používal podobné diagramy jako zdroj poznání. Jeho nejznámější mapy nesou názvy Strom poznání a Strom filosofie lásky.
- Renesance: Leonardo da Vinci je považován za zakladatele moderních myšlenkových map. Svoje poznámky vytvářel spojením obrazů, textů, slov a vzorců do jednoho celku.
- 20. století: V polovině 20. století se americký kognitivní vědec Allan M. Collins a psycholog Ross Quillian zabývali koncepcí sémantických sítí jako způsobu, jakým lze pochopit a popsat lidské učení a tvořivost.
- Moderní doba: Tony Buzan v 60. letech 20. století definoval myšlenkové mapy jako vizuální nástroj pro myšlení, který podporuje všechny funkce mozku a odráží přirozené paprskovité myšlení.
Myšlenkové mapy se dnes používají nejen ve školství, ale také v pracovní sféře, například při týmových poradách, podpoře kreativity nebo SWOT analýzách.
Myšlenková mapa k učení se
Když si k nějakému tématu děláme běžné poznámky, obvykle jsou lineární. Často se ale stává, že začneme jednoduchý seznam nápadů rozšiřovat, doplňovat a upřesňovat. Z přehledných bodů se tak může stát nepřehledný seznam, který bychom nejraději přepsali. Pokud chceme zajistit, aby poznámky zůstaly přehledné a zároveň podnětné, tak můžeme řešení najít v myšlenkové mapě. Náš mozek pracuje mnohostranně a myšlenková mapa tento způsob fungování umožňuje. Navíc podporuje aktivaci a plné využití obou mozkových hemisfér. Zápis nápadů formou myšlenkové mapy nám tedy usnadňuje učení, protože nám umožňuje vidět problém jako celek. Lépe tak vnímáme různé souvislosti a snadněji si věc zapamatujeme díky automatickému vytváření asociací v mozku. Pokud například používáte brainstorming, můžete jeho výsledky zaznamenat právě pomocí myšlenkové mapy.
Tvorba myšlenkové mapy
Při tvorbě myšlenkové mapy je důležité začít s centrálním tématem uprostřed stránky. Od tohoto tématu se pak odvíjejí hlavní větve, které představují klíčové body nebo podtémata. Každá větev může mít další podvětve, které detailněji rozvádějí jednotlivé body. Použití barev, obrázků a symbolů může mapu zpřehlednit a učinit ji atraktivnější. Centrální myšlenka, klíčové slovo nebo objekt se umístí doprostřed papíru na šířku. Tento bod představuje základ, ke kterému se vztahují všechny ostatní myšlenky.
První asociace, tedy to, co nás k tématu napadne jako první a je pro nás důležité, se umístí do pravého horního rohu od centrálního bodu. Pokud je třeba tuto myšlenku dále rozvíjet, pokračujeme v této větvi směrem ven, přičemž se může několikrát rozvětvit. Další asociace k hlavní myšlence se umístí pod tu první a její rozvětvení opět směřuje do příslušné strany. Všechny úzce související myšlenky jsou propojeny čarami. Další myšlenky, které se mohou dále rozvětvovat, pokračují ve směru hodinových ručiček. Od hlavních témat se postupně dostaneme k dalším, vzdálenějším nápadům a souvislostem. Pokud vás během tvorby mapy napadne něco dalšího k předchozímu heslu, neváhejte se k němu vrátit a doplňte to.
Využití myšlenkových map při studiu
Myšlenkové mapy jsou jedním z nástrojů, jak zlepšit paměť, porozumět složitým problémům a zlepšit schopnost učení. V tomto kontextu je žádoucí, aby myšlenkové mapy byly ve školním prostředí používány co nejčastěji. Nabízejí studentům možnost pracovat se stejnými nástroji, které používá stále více firem, a zároveň zlepšují učení a zapamatování.
Pokud si studenti dělají poznámky pomocí myšlenkových map, nejen že si zapisují informace, ale zároveň je třídí, organizují do určitého systému a lépe jim rozumí. Doporučuje se psát velkými písmeny a používat heslovitý zápis. Studenti se nejlépe učí tak, že shromažďují informace o určitém problému nebo tématu. Jedním ze způsobů, jak tento proces zefektivnit a podpořit týmovou spolupráci, je využití myšlenkových map. Myšlenkové mapy lze využít i jako ToDo listy, tedy základní nástroj pro plánování. Mnoho studentů má překvapivě potíže s organizací svého času a plánováním. Pomocí myšlenkových map lze jednoduše a přehledně naplánovat celý den, týden nebo konkrétní úkol, rozdělit jej na menší činnosti a ty rozvrhnout v čase.
Online myšlenková mapa
V dnešní digitální době je možné vytvářet myšlenkové mapy online pomocí různých nástrojů a aplikací. Online myšlenkové mapy nabízejí výhodu snadného sdílení a spolupráce s ostatními. Navíc umožňují rychlé úpravy a aktualizace, což je ideální pro dynamické projekty a týmovou práci. Online myšlenkové mapy jsou dostupné prostřednictvím různých webových stránek a aplikací. Tyto nástroje často nabízejí různé funkce, jako je možnost přidávání obrázků, odkazů, poznámek a spolupráce v reálném čase. Mezi oblíbené online nástroje patří například MindMeister, XMind nebo Coggle.
Myšlenková mapa vzor
Myšlenková mapa – šablona
Pro usnadnění tvorby myšlenkových map existují různé šablony, které poskytují základní strukturu a usnadňují začátek. Šablony mohou být zaměřeny na konkrétní témata nebo typy projektů, což umožňuje rychlejší a efektivnější tvorbu mapy.
- Hlavní téma: Uprostřed stránky napište nebo nakreslete hlavní téma, které chcete zpracovat.
- Hlavní větve: Od hlavního tématu vytvořte několik hlavních větví, které představují klíčové podtémata nebo oblasti.
- Podvětve: Od každé hlavní větve vytvořte menší podvětve, které obsahují konkrétní body, detaily nebo myšlenky související s daným podtématem.
- Klíčová slova a obrázky: Používejte klíčová slova a jednoduché obrázky, které vám pomohou lépe si zapamatovat informace.
- Barvy a symboly: Používejte různé barvy a symboly pro zvýraznění důležitých informací a usnadnění orientace v mapě.
Šablony myšlenkových map lze najít v Dokumentech Google, ale i ve Wordu a Powerpointu. Další šablony lze najít třeba zde.
Myšlenková mapa – program
Existuje mnoho programů, které umožňují tvorbu myšlenkových map. Tyto programy nabízejí různé funkce a možnosti přizpůsobení, které usnadňují organizaci a prezentaci informací. Některé z nejpopulárnějších programů zahrnují MindManager, Coggle, iMindMap a SimpleMind.
Většina online nástrojů pro tvorbu myšlenkových map umožňují uživatelům snadno vytvářet a sdílet vizuální mapy a vývojové diagramy. Uživatelé začínají s centrálním tématem a přidávají větve, které představují související myšlenky nebo podtémata. Každá větev se může dále rozvětvovat, což umožňuje detailní rozpracování nápadů. Programy navíc umožňují více uživatelům pracovat na jedné mapě současně. To je ideální pro týmové projekty, brainstorming nebo sdílení nápadů s kolegy. Do map lze vkládat obrázky, odkazy, poznámky a další multimediální prvky, což zvyšuje vizuální přitažlivost a informační hodnotu mapy. Hotové mapy lze exportovat do různých formátů, jako jsou PDF, PNG nebo TXT, a snadno je sdílet s ostatními prostřednictvím odkazu nebo e-mailu.
Myšlenkové mapy jsou skvělým nástrojem pro učení a organizaci informací. Pomáhají vizualizovat myšlenky, podporují kreativitu a usnadňují zapamatování. Ať už používáte tradiční papírové mapy nebo moderní online nástroje, myšlenkové mapy mohou výrazně zlepšit vaše studijní a pracovní procesy.
